Historka, kterou jsem před chvílí popisoval, se stala už před pár lety. Mezitím se mi dostala do rukou zajímavá studie z jednoho vlčího parku v USA, kde ošetřovatelé ochočovali vlčata a dělali s nimi pak osvětu na školách atd. Jeden z nich popisoval zajímavou zkušenost: kvůli správné socializaci vlčete a navázání na člověka vodili vlčata a později i dospělé vlky co nejčastěji na řetězu ven, mezi lidi. Chovatel píše, že vlky měl pevně u nohy, s náhubkem a na řetězu. Když šel naproti nim jiný člověk, psovod (vlkovod) nesměl za žádnou cenu uhnout na stranu nebo zpomalit, aby se protijdoucímu vyhnul, jinak vlk po něm (po psovodovi) vyjel. Považoval to za projev podřízenosti. Vlci se chovali na těchto procházkách "ukázněně" jen se sebevědomým psovodem, který byl vlku vůdcem. Vlci dokonce projevovali jistou nevoli až agresivitu vůči i jinak zdravému a vyrovnanému ošetřovateli, pokud byl nemocný, nevědomky napadal na nohu, pohyboval se kolébavou chůzí nebo nosil skloněnou hlavu.
Ve všech případech se jednalo o vlky, o které se od pár týdnů po narození starali lidi, čili do značné míry zvyklé na člověka.
Zajímalo by mě, co by k tomuto řekli lidi, kteří také chovají vlky, např. Andrlovi, p. Lakatoš, MVDr Miholová apod.
|
05-01-2007, 14:57
Threaded Mode