Obrana páníčka

[Undertaker]

Originally Posted by jerabekj

Agyr byl plachý a lidí se sice nebál, ale až na pár jedinců které si oblíbil je spíš ignoroval. Do cca roka a půl jsem si myslel, že by se přidal k silnějšímu a nebo si prostě šel po svým. V následujících letech jsem se přesvědčil, že by mne bránil a to v několika situacích kdy i při své OH povaze pudově vyhodnotil situaci jako potenciálně nebezpečnou. Míra nebezpečí se v jednotlivých případech samozřejmě lišila, ale reakce byla vždy namístě i podle lidských měřítek ... tj. nikdy neskočil na babičku která chtěla vědět kolik je hodin . S obranou majetku to bylo úplně jinak ... klidně by komukoliv dovolil z bytu odnést i postel, ale zle by bylo, pokud bych v ní zrovna ležel .

Dakotovi je teď 9 měsíců, je živější, veselejší a méně plachý. Poprvé mne zachránil asi v 7 měsících před vysavačem kterého se jinak bojí a couvá. Psal jsem to jinde, tak jen krátce: přisál jsem si hadici na tvář a on štěknul, skočil, hadici odtrhl a odtáhl odemne co nejdál a až pak ji pustil .

Teď na dovolené u Baltu v Polsku byl s námi na pláži uvázaný na 10m šňůře k zemnímu kolíku ("vývrtka"). Bylo to odlehlé místo za větrem a s trochu stínu, kam jsme jezdili lesem na kole a tak kolem nás na cca 50-100m nikdo neležel. Několikrát se ale stalo, že si to někdo zamířil dunami přímo kolem nás a v tom případě Dakouš vyběhl s hrozivým štěkotem, dotyčného zastavil (no - kdo by se nezastavil ) a štěkal na něj dokud jsem si ho nevzal k sobě a i pak odcházejícího bedlivě sledoval dokud mu nezmizel mezi dunami.

To jsou mé zkušenosti s dvěma psy - jinak si myslím, že hodně plaché zvíře může z ústraní sledovat vývoj a prostě se nezapojí - možná bude jen štěkat a skákat okolo, ale tohle je podle mne extrém. Pokud je vztah pes-psovod vpořádku bude pes psovoda na 95% ať tak či onak bránit. Samozřejmě mluvím o psu dospělém a ne štěněti.

Je fajn jak ty dokážeš ty dva vždycky srovnávat Já mám jen jednoho, tak nemám s čím, ale hlídání je potřeba rozlišit na určitých místech. Možná by ses divil, co by udělal tvůj pes ve stejné situaci a soudě dle toho mého jde taky dost o momentální rozpoložení. Třeba když je přetaženej, nenechá se hladit od lidí pod vlivem nebo od lidí, kteří mu třeba šlápli na ocas a snaží se omluvit. Máš naprostou pravdu v tom, že na cvičáku ho můžeš něco učit, ale nakonec potřebuješ něco jiného.
Štěně v sedmi měsících si ale zvolí svoji cestu (pokud není na situaci připraveno předem) a asi těžko mu to lze zazlívat. Třeba ten můj se zatím radši chová submisivně k lidem i ke psům (u některých by podlezl i přechod na silnici aby jim dokázal, že o rvačku nestojí), kocoura ležícího na zemi obchází, obštěkává a neví co s ním, ale v zoo se proti mně zvedne jaguar a už stojí přede mnou s maximálním nasazením ikdyž by bez plexiskla asi moc šancí neměl. Zkrátka a jednoduše každé ČVčko je osobnost a dá se rozvíjet nebo směrovat jinam. V sedmi měsících asi nejde brát reakci jako výsledek výchovy a výcviku, ale jako prvotní reakci a tomu je pak potřeba přizpůsobit zbytek, aby se pes snažil pokud možno co nejvíc podle přání psovoda.