Puberta

[CDaniela]

Když tam přemýšlím nad tím co tu čtu, nemůžu říct, že by se moji psi nějak výrazně měnili nebo zhoršili v období dospívání. Spíš bych mluvila o určité snaze o samostanost ze strany zvířete. Najednou se ze závislého štěňátka stává pes, který začíná jednat sám za sebe. Psi se "tvarují" do 3,5 až 4 let a feny se mění (k lepšímu) po prvním hárání. S každým háráním a březostí vidím určitý posun. Jinak to ale spíš cítím tak, že člověk si od prvního dne ke psu a pes k člověku vytváří určitý postoj a pohled na jeho chování, vytváří se mezi nimi vzájemný respekt a vztah. Jak silné a trvalé toto všechno je, závisí převážně na schopnostech člověka. Někdo hledá problém úplně ve všem a jiného nic nevyvede z míry.

[Vlkodlak]

[quote=CDaniela;408762]Když tam přemýšlím nad tím co tu čtu, nemůžu říct, že by se moji psi nějak výrazně měnili nebo zhoršili v období dospívání. Spíš bych mluvila o určité snaze o samostanost ze strany zvířete. Najednou se ze závislého štěňátka stává pes, který začíná jednat sám za sebe.

No já furt čekám, kdy přijde ta fáze "závislé štěňátko". Do půl roku mě totálně ignorovala (tedy venku, doma se mi zubama věnovala velmi pečlivě). Nějaký skovávání? nebo odchod bez psíka? Většinou jsem po půl kilometru nevydržela a vrátila se pro ní. Stále si hrála se zdechlinou a ani asi nezaregistrovala, že jsem zmizela, někdy měla výraz "jééé,ty si zpátky? to je fajn." Přidávala se mi k úplně cizím lidem, kteří měli psa. (lidí bez psa se bála). Když jsem se schovala, tak buď si ani nevšimla a nebo zákon optiky,"já nevidím tebe, tak ty neuvidíš mě" - skovala se taky. Běžela jsem od ní, běžela na druhou stranu. Jako sedmitýdennímu štěndu jsem se jí schovala v lese, čekajíce, že mě bude zmateně hledat a pobíhat. Ta obluda si sedla na chlupatej zadek, chvíli přemýšlela a pak šla po stopě domu. Běžně si jako štěňátko ve stráni nebo v lese vyhrabávala noru, že je unavená a de se teď hned spinkat, žádný že dokončíme procházku a půjdeme spát domu, ona se klíďo vyspí pod smrkovejma větvema a já jí přinesu večeři Asi v půl roce teprve vzala na vědomí, že bydlíme spolu. A až tak od roku mě přijala za paničku, kterou ovšem není třeba moc poslouchat. Napsala bych, že s věkem je to čím dál lepší,ale nechci ji moc chválit, protože po každé pochvale obvykle následuje zločin

[CDaniela]

Originally Posted by Vlkodlak

No já furt čekám, kdy přijde ta fáze "závislé štěňátko".

Teď už asi ne

[Rhilien]

Originally Posted by CDaniela

Když tam přemýšlím nad tím co tu čtu, nemůžu říct, že by se moji psi nějak výrazně měnili nebo zhoršili v období dospívání. Spíš bych mluvila o určité snaze o samostanost ze strany zvířete. Najednou se ze závislého štěňátka stává pes, který začíná jednat sám za sebe. Psi se "tvarují" do 3,5 až 4 let a feny se mění (k lepšímu) po prvním hárání. S každým háráním a březostí vidím určitý posun. Jinak to ale spíš cítím tak, že člověk si od prvního dne ke psu a pes k člověku vytváří určitý postoj a pohled na jeho chování, vytváří se mezi nimi vzájemný respekt a vztah. Jak silné a trvalé toto všechno je, závisí převážně na schopnostech člověka. Někdo hledá problém úplně ve všem a jiného nic nevyvede z míry.

To velice rada slysim (tedy ctu), ani nevite jak rada..

[Dušan]

Originally Posted by Rhilien

To velice rada slysim (tedy ctu), ani nevite jak rada..

Taky to rád čtu... Garka má dva roky a právě jí končí první hárání. Pořád občas vyvádí, splašeně běhá i po 15ti km procházce, stačí jí jen naznačit pohybem, okamžitě sprintuje a "krade" co najde, to se nemění, ale je fakt, že jsem to asi moc řešil. Naučil jsem se ovládat své emoce, vše v klidu, jejích šílených zběsilých běhů po dvoře si nevšímat, dělat si svoje...Už tak nekouše, neskáče, neteskní, nějaké ječení jen občas, krátce zavyje a je klid. Ale je to pořád mimino, ani náznak nějaké vyspělosti, je to bláznivé vyvádějící štěně, mentálně někde ve věku 3-4 měsíců (takhle se mi nechovalo žádné předchozí čsv). Není to nějaká vrozená mentální porucha?

[Rhilien]

Originally Posted by Dušan

Není to nějaká vrozená mentální porucha?

To je vazna otazka? ..nebo recnicka s usmevem na konci?

[Dušan]

Originally Posted by Rhilien

To je vazna otazka? ..nebo recnicka s usmevem na konci?

S úsměvem samozřejmě )

[Dušan]

Originally Posted by Dušan

S úsměvem samozřejmě )

Jen bych dodal některá fakta:

1) asi 2 měsíce po skončení hárání už se s cizími lidmi nevítá, jen se známými, na cizí štěká a vrčí, ocas nahoře
2) venku na procházce si lidí vůbec nevšímá, nezajímají ji, zato na psy je vysazená
3) divoké, nečekané a zběsilé běhání zničehonic po dvoře skončilo, ale velice ráda se k tomu nechá svést, ale už to není tak intenzivní. Na procházce ji to baví jen chvilku
4) velká změna nastala ve snášení dotyku - neustále se nabízí ke hlazení, čechrání kožichu, jen na tu hlavu si nechce nechat sáhnout. Trénuju poctivě už několik měsíců předvedení zubů, postoj a dotyky na bonitaci. Zuby by už ušly, hřbet a hrudník taky, jen ta hlava, to bude problém. To mi komise nebude věřit, že trénujeme půl roku

[Dušan]

Originally Posted by Dušan

S úsměvem samozřejmě )

A ještě jeden dodatek - Garka je od malička zlatá v tom, že nepiští, nekňučí, neječí, je prostě hodná, a krásně táhle vyje... naprosto nehrozí obtěžování sousedů tím nechvalně známým čévéčkovským ječením, mimo 2-3 minutové okamžiky, kdy jí někdo nese svačinku nebo ví, že se jde na procházku

[mellorn]

nas vztah se vyrazne zlepsil v asi dvou a pul-trech letech.Harala jen jednou,na jare to budou dva roky,takze tohle na to vliv asi nemelo.Je dokonce hodnejsi i na feny,ne na vsechny,ale dnes jsem ji pustila si hrat a blbla venku s nejakym retrivrem a 10mesicni nemeckou dogou-fenou a pak jeste s jednou 2,5 letou fenou a ani naznak nejake agrese,celkem me prekvapila,bylo to nahodne setkani. Porad je na cem pracovat,ale i lip posloucha,nedemoluje,nevyje..rada krade pred prochazkou moje veci,treba cepici nebo druhou botu,kdyz si obouvam tu prvni snad to vydrzi....teda ne to kradeni,ale to,ze je hodna a mazliva....