Hysterie ve městě

[Bára]

Bambas: Tak to bych určitě někdy moc ráda vyrazila na procházku, když budeš mít čas (tedy až se přistěhuješ), napiš prosím SZ :-)

Jinak ona je extrémně žravá, bohužel ve městě je opravdu jak pominutá. Na pamlsky nereaguje ani když jí je strčím pod hubu. Nevezme si je, nezájem...:-( Což je jindy nemožné, jinak totiž zblajzne na co přijde.

Přiškubnutí ani změny směru nefungují. To bych s ní musela škubat v podstatě furt :-(

Jerabejk: Táhne hlavně když jdeme z města - takže předpokládám, že zdrhá z města směr domů (tedy ne že by doopravdy zdrhla :-)) Postavení ocasu a uší je normální, ocas není stažený. Ale neraguje na mě pohledem, vlastně na nic nereaguje..je jako v tranzu

[jerabekj]

Originally Posted by Bára

Jerabejk: Táhne hlavně když jdeme z města - takže předpokládám, že zdrhá z města směr domů (tedy ne že by doopravdy zdrhla :-)) Postavení ocasu a uší je normální, ocas není stažený. Ale neraguje na mě pohledem, vlastně na nic nereaguje..je jako v tranzu

Tak se asi jen normálně těší domů :-). Jinak mně dělá Dakouš v roce a půl dost často to, že když přijdeme z venku, začne na chodbě před bytem hystericky kvílet, dokud ho nepustim dovnitř. Když jdem ven o půlnoci, tak utírání tlapek urychluju jak to jen jde, abych nerušil sousedy.
Když jste v Praze, tak je vpohodě, protože neví kudy by táhla domů, je v úplně cizim prostředí. Když jste v domovském městě tak ví kudy a tak se to aktivně snaží urychlit ... tak mi to přijde. S tou lonží bych to zkusil stejně ... mohlo by bejt zajímavý, kam Tě z centra dovede . .... jestli opravdu domů.

[CDaniela]

Z toho, že žravé zvíře nepřijímá pamlsky bych spíš tipovala, že je v těžkém stresu. Musíte trénovat, měnit prostředí, situace ... Vydržet. Nebrat fenu hned do rušného centra, zkoušet spíš okrajové části města.

[Bára]

No zkusili jsem stopovačku...ne teda přímo ve městě, ale na kraji..a zamířila neomylně směr domů..je fakt, že ale na cestě domů chodíme lesem, kde ráda lítá.

Asi to bude chtít, jak napsala Daniela, hlavně čas a trpělivost :-( A eventuálně jiné pejsky :-)

[JIM]

Myslím, že pár procházek s jiným psem a nejlépe asi vlčákem přispěje k uklidnění situace. Nevím jestli je to úplně nejlepší, ale forma výchovy "hodit do vody a plav!" mi alespoň u našeho vystresovaného štěněte přinesla kýžené ovoce v podobě odbourání strachu z různých elementů a situací.

[Marianka.W]

Originally Posted by JIM

Myslím, že pár procházek s jiným psem a nejlépe asi vlčákem přispěje k uklidnění situace.

Tohle nám taky pomohlo. Sice s jiným problémem, ale stejným principem - učením se z příkladu. Štěně "odkouká", že ten velký je v klidu, tak se taky (trochu) zklidní.

[JIM]

Marianka.W: Přesně tak.

[Anathema]

Originally Posted by jerabekj

Tak se asi jen normálně těší domů :-). Jinak mně dělá Dakouš v roce a půl dost často to, že když přijdeme z venku, začne na chodbě před bytem hystericky kvílet, dokud ho nepustim dovnitř. Když jdem ven o půlnoci, tak utírání tlapek urychluju jak to jen jde, abych nerušil sousedy.
Když jste v Praze, tak je vpohodě, protože neví kudy by táhla domů, je v úplně cizim prostředí. Když jste v domovském městě tak ví kudy a tak se to aktivně snaží urychlit ... tak mi to přijde. S tou lonží bych to zkusil stejně ... mohlo by bejt zajímavý, kam Tě z centra dovede . .... jestli opravdu domů.

Naprosto souhlasím. Máme to taky tak, jen v mnohem menším měřítku, Bran je ještě prcek, ale když jdeme na procházku, prvních 100m je to hysterie, neustálé prosebné pohledy směrem k domu, dělaní "oslíka", zasekávání se a pod. Ale jakmile jsme někde dál, kde už si předpokládám není tak jistý kudy domů, nebo je to pro něj domů ještě daleko, když je to takový prďola, jde jako beránek, zvesela, poslušně, dobrotku by si vzal, cokoliv. Ale když jsme poblíž domu, tak je to bláznovství. No uvidíme, věřím, že se to časem zpraví, doufám, že si zvykne na to, že když se rozhodnu, že jdeme ven, tak prostě jdeme a neexistuje, že by si prosadil návrat. Časem to snad přijme, protože procházky má rád, jen je pro něj obtížné překonat tu počáteční fázi směr domy, paneláky, lidé. Jinak ale spokojenost největší