Zkouška povahy na svodech a bonitacích

[octopus8]

Děkuji za odpověď. Jmenuju se Věra, je mi už dost let.

Pavle, na základě případů z tisku v poslední doby s Vámi nesouhlasím, že psovi ani majiteli zákon umožňuje aktivní obranu. Holka vlezla do objektu hlídaného psy, kluk přelezl zděný plot a chtěl něco ukrást - oba je kousl pes a majitel měl problémy. Kamarád si odskočil něco koupit a nechal svého NO v autě. Někdo rozbil okénko, chtěl auto vykrást, pes ho kousl a kamarád chodil po výslechách několik týdnů. Před lety jsem se na Silvestra ubránila útoku opilce a musela jsem svědecky doložit, že mě ten pán nehctěl jenom pozvat na skleničku. A tak se dá ještě dlouho pokračovat.
Můj pes, který v životě obranu neviděl, mě také chtěl bránit, když si myslel, že je to třeba.
Znám hodně lidí, kteří mají psy ovladatelné a poslušné a na cvičák nechodili. Myslím, že to je o tom, kdo svého psa vychovává a učí ho poslušnosti a kdo ne, a't z lenosti nebo z neznalosti. Na druhou stranu jsou lidi, kteří se psem obrany cvičí, i když nemají poslušnost.
O výcviku psů jsem toho přečetla dost a připadá mi, že se to ještě úplně nevymanilo ze stylu Svazarmu, o psí etologii a o individuálním přístupu k psovi jsem tam toho moc nenašla. Pokud takové knihy jsou, mohl byste mi prosím napsat jejich název? Děkuji. Přiznám, že nejsem zkušený pejskař, ale mám dost bohaté zkušenosti s výchovou problémových koní.

Prostě mi připadá, že v současných poměrech je pro psa i majitele výhodnější psovi vysvětlovat, že se do člověka za žádných okolností nekouše.

U koní je žádoucí ovladatelnost a poslušnost za každých okolností - střelba, hudba, dav lidí, všemožný rámus a tak. U pejsků mi to připadá také hodně důležité. Asi bych tu povahu testovala nějakým takovýmhle nástrojem. Ale to je jenom můj nézor. A pak by neměla Nova o čem vysílat.

Děkuju, Věra