trest nebo pochvala?

[Pouliche]

Originally Posted by Kometa

No náš drobeček má 35kg a já asi 53kg, takže když se rozhodne někam jít, tak mám smůlu a jdu taky Fakt už ho neudržím...

Říkám - ještě štěně Sílu bude mít ještě mnohem, mnohem větší...proto byl ten můj drobeček pár měsíců bez vycházek, když jsem nemohla chodit - máma ho už tehdy neudržela a bez toho to nejen v pubertě nejde.

Bolt jde na plno do běhu už při prvním skoku, takže zašlápnutí určitě nee u nás.
Při přivolání jsem, když byl prcek, běžela klidně na druhou stranu (občas se mu schovala a to zabírá dobře, aby si pak člověka hlídal) a zároveň pobízela vesele "pojď, pojď, pojď", třeba zatleskala, abych přerušila jeho soustředění na podnět, zachrastila řetízkovým obojkem nebo ho hodila po něm.

Myslím, že hůř bude určitě, pokud není Dingo výjimkou

[Kometa]

Originally Posted by Pouliche

Bolt jde na plno do běhu už při prvním skoku, takže zašlápnutí určitě nee u nás.
Při přivolání jsem, když byl prcek, běžela klidně na druhou stranu (občas se mu schovala a to zabírá dobře, aby si pak člověka hlídal) a zároveň pobízela vesele "pojď, pojď, pojď", třeba zatleskala, abych přerušila jeho soustředění na podnět, zachrastila řetízkovým obojkem nebo ho hodila po něm.

Myslím, že hůř bude určitě, pokud není Dingo výjimkou

Jo, to taky fungovalo, když byl ještě prcek... někdy. Teď občas, když zavolám dřív, než si uvědomí, co chce vlastně dělat, tak ho zarazí povel "čekej" aspoň po tu dobu, než stihnu chytit šňůru, ale často to nepomůže a pak už nepomůže nic, na nic nijak nereaguje. Nebo teda sem tam, když zařvu z plných plic, hne ušima, ale to spíš mám pocit, že to udělá automaticky, jak je mu nepříjemný ten randál:/ Tleskání, pískání, házení věcí... všechno jedno)) Když uteču, tak si toho v nejmenším nevšimne. On v tu chvíli úplně vypne a nevnímá absolutně nic, mám pocit, že bych po něm mohla hodit třeba dlažební kostku, akorát by zakvičel a běžel dál
Ale on tohle má od malička, má prostě chvíle, kdy sepne, třeba když nás vítá, nebo když byl malý a začal se kvůli něčemu vztekat, že absolutně nevnímá... třeba se nám nadšením zahryzl do ruky při vítání a vší silou držel a jak jsme se mu tu tlamu snažili vypáčit, protože to fakt krutě bolelo, tak řval bolestí taky, protože jak mu člověk mačkal ty pysky, tak ho to muselo dost bolet, ale nepustil, prostě byl úplně mimo sebe, totálně v transu, jen ječel a držel dál... Jak se postupně učí ovládat, tak se to lepší, ale občas má pořád ještě takové temné chvilky, kdy vypne... možná je to normální, nevím, asi to dělají všechna čévéčka, že jsou trochu pošuci, no... ale někdy je to o nervy

Já tajně doufám, že jsme si nejhorší prožili, když byl štěně (rozhodně byl minimálně nejhorší ze všech sourozenců), a teď za to bude hodný v pubertě Celkem by mi ke štěstí stačilo, kdyby si přestal všímat těch cizích lidí, nebo si je šel aspoň jen očichat a rovnou na ně neskočil a nekousl do ruky, jak figuranta při obranách... to je fakt dost blbý, když dělá cizím lidem v lese:/ I když, abych byla úplně upřímná, tak se malinko lepší, už to nedělá všem, co potkáme, jen některým lidem

[Pouliche]

Originally Posted by Kometa

Ale on tohle má od malička, má prostě chvíle, kdy sepne, třeba když nás vítá, nebo když byl malý a začal se kvůli něčemu vztekat, že absolutně nevnímá...

Takové soustředění na "cíl" moc dobře znám
S raubířem se člověk alespoň nenudí...

[CDaniela]

Originally Posted by Kometa

Jo, to taky fungovalo, když byl ještě prcek... někdy. Teď občas, když zavolám dřív, než si uvědomí, co chce vlastně dělat, tak ho zarazí povel "čekej" aspoň po tu dobu, než stihnu chytit šňůru, ale často to nepomůže a pak už nepomůže nic, na nic nijak nereaguje. Nebo teda sem tam, když zařvu z plných plic, hne ušima, ale to spíš mám pocit, že to udělá automaticky, jak je mu nepříjemný ten randál:/ Tleskání, pískání, házení věcí... všechno jedno))

Vzpoměla jsem si na naší poslední společnou procházku, jak ho maminka a tetka stoply byl taakhle malinký

[Kometa]

Originally Posted by CDaniela

Vzpoměla jsem si na naší poslední společnou procházku, jak ho maminka a tetka stoply byl taakhle malinký

Jo, já to pořád říkám, že si k němu pořídím ještě jednoho hodného, vychovaného psa... nějakého labradora nebo tak něco, kterého se bude při vycházkách držet a bude ho poslouchat, tak jako maminu... a bude to