čůrání a jiné nešvary

[Kometa]

Já osobně teda pochvalu "na celou ulici" klidně používám a řekla bych, že z velké části je to upřímné Ono hlavně ze začátku, když nám prcek čůrala z 90% doma i když jsme s ním běhali ven div ne co pár minut, jsem fakt měla neskutečnou radost, když se mu to povedlo udělat venku, místo aby se venku věnoval všemu jinému a nesl si to hezky domů, kde to okamžitě po příchodu pustil
A dneska zrovna jsem přehnanou pochvalu použila, když se mi ho podařilo odvolat od párku bažantů, které objevil v křoví, vyběhli mu před čumákem a on vyrazil za nimi, po chvilce zareagoval na moje volání a přiběhl, tak jsem ho oooohromě pochválila (sice přehnaně, ale upřímně, měla jsem z něj opravdu radost), až mě z toho začal nadšeně kousat a skákat po mě. Když asi za pět minut našel dalšího bažanta, stačil jeden povel ke mě a už se nadšeně řítil za mnou, že zase bude psina Zjevně přehnaná pochvala pomohla, třeba si to napříště zapamatuje, že když uvidí zvíře, má běžet za mnou a bude sranda

[Czertice]

Máme fenku pořád na zahradě, ale pár měsíců trvalo, než se naučila spolehlivě ovládat, kde to pustí. Ještě ve třetím měsíci se jí prostě občas stalo, že se vykadila na terase, protože nestihla doběhnout na trávník.
Pak sama zvětšovala vzdálenost mezi domem a svými záchody. A tak v roce už se naučila většinu bobků schovávat na vycházku.

Požírání bobků je Rakšino hobby, odmalička. Vlastní se pokoušela pojídat všechny. Teď už ví, že před námi se bobky smějí maximálně očuchat ať jsou čí jsou. Ale lidským bobkům venku občas neodolá, zvlášť proto, že jsou hezky schované v křoví, takže si může bez dozoru pochutnat...