Proč jste si pořídili ČV?

[Bára]

Undertaker: To sedí...

Mně se strašně líbí, jak jsou ČV tak úplně nadšeně mazlivá. Prostě takoví trotlíci. Když se na mě střídavě vrhá jedno a druhý čv, aby mi vlepili hubana na čelo, tak je to psina

[Tyna]

Já se toho kontaktu asi nedočkám co

[mellorn]

Originally Posted by Tyna

Já se toho kontaktu asi nedočkám co

myslim,ze to Bara asi myslela jinak nez to napsala,nevim jak,taky mi to nedava smysl,ale co si myslim je,ze to neni nutne to tady nejak hrotit a delat z toho hejt.

[Bára]

Týká se to soukromé konverzace a nebudu ji tady zveřejňovat, Týno.

[Tyna]

Originally Posted by Bára

Týká se to soukromé konverzace a nebudu ji tady zveřejňovat, Týno.

Já se neptám na soukromou konverzaci, ale na ten kontakt... nevím, jak by jednoduchá odpověď, či odkaz mohl souviset s vaší soukromou konverzací. No klidně si to nech, čekala jsem něco nového, skvělého, co třeba ještě neznám, nebo koho neznám... a zase nic.

[Bára]

No já nevím, koho neznáš, tady jak vidím asi každej zná každýho :-)) Což byl můj omyl, myslela jsem, že "BrunhoferovaV" nezná a ani jsem netušila, že má tak vycvičený ČV.

A nenapsala si, co tě přivedlo na vlčí stopu

[Tyna]

Originally Posted by Bára

No já nevím, koho neznáš, tady jak vidím asi každej zná každýho :-)) Což byl můj omyl, myslela jsem, že "BrunhoferovaV" nezná a ani jsem netušila, že má tak vycvičený ČV.

A nenapsala si, co tě přivedlo na vlčí stopu

Tak to jsi asi přehlídla... a já se vyjímečně docela i rozepsala

A malá nápověda, stačí si kliknout na jména a podívat se, co má dotyčný za psy, následně v databázi na podrobnosti

Ale už fakt končím, jsme tu silně OT

[Tyger]

Ja to přiznám celkem otvoreně - pro ich "vlčí" vzhled
Až na druhém místě byla povaha. Od dětstva (z neznámeho důvodu), jsem byla určitě jako mnoho z vás uchvácená vlkmi a taky jsem snila, že jednou takového vlka bud mít. Jejich krása, vytrvalost, neskrotnost... vlastnosti, které jsou na hony vzdálené od nenávistných lidských drbů o krvilačných beštích. Na druhé straně jsem věděla, že mít vlka je téměř nemožné (teď už mi to tak nemožné nepřipadá ) a hlavně jsem chtěla kámoše, kterého bych mohla naučit pár "kousku" (kdo by neměl rád komisára Rexa?). A do tretice jsem chtěla něco velkého a huňatého. A pak jsem, úplnou náhodou asi ve věku 10 -12 let, na záhradě jednoho baráčku pod našim sídliskem uvidela nejhezčího psa na světě, šedého jako vlk s krásně vyceněnými tesáky (dnes si už ani nejsem jistá, zda šlo opravdu o čsv, ale ten okamih si pamatuji dodnes). I přes varování kámošů, ať tam nestrkám ruku, přes plot jsem to stvoření prostě musela pohladit na čumáku. A o nějaký čas později jsem zjistila, že existuje něco jako plemeno československý vlčák. A bylo rozhodnuto
Když jsem odešla studovat do Prahy, bylo jen otázkou času, kdy budu mít nějakého hafana. Nejdříve jsem chtěla oříška z útulku, ale pak jsem si řekla, že když už máme spolu strávit přes 10 let, chci to, o čem už dlouhu dobu sním - ČSV. A když jsem se vrátila po půl roku z Anglie, začala jsem hledat. Taky otevřeně přiznám, že jsem původně chtěla bezpapíráka (ani teď mi na PP moc nesejde, pro mně je to něco víc než "věc" s průkazem původu). Bohužel, nebo naštěstí jsem žádne štěně bez PP nenašla, ale ta touha mít vlastní štěnátko byla natolik silná, že jsem se rozhodla zainvestovat dlouho šetřené peníze... A nelituji!
Bylo to více méně spontánní, téměř bez rozmyslu co všechno to bude obnášet, co všechno mi to v životě skomplikuje (a občas komplikuje docela hodně ). O čsv jsem nevěděla témeř nic, nikdy jsem se žádnym nebyla, nikdy žádneho nepotkala na procházce, nikdy nemluvila s nikým, kdo čsv má. Přečetla jsem pár článku, než jsem se šla podívat na maminku Cenzie a na svého mrňouse poprvé, a bylo to opravdu POPRVÉ, co jsem viděla na vlastní oči opravdového vlčáka! Pohled k nezaplacení a láska na celý život
Teď už toho vím hodně, ale rozhodně ne všechno. To asi nebudu vědět nikdy. Pořád se učím, vždyť Hayaakim je můj první, i když čsv je z mého pohledu víc než "obyčejný" pes. Občas mně dostane do pěkných trablů, občas z něj mám děsné nervy, jindy mně dovede k slzám. Ale jedno vím jistě - už si bez něj život ani nedovedu představit