Zkouška povahy na svodech a bonitacích

[Simona]

Dobrý den všem :P

Envoyé par kveta

Když jsem si přečetla, co všechno se konkrétně u čsv při bonitaci měří, tak si myslím, že pes, který takové měření "ustojí", musí být poměrně dost sebevědomý, sebejistý a vyrovnaný a jako zkouška povahy by mně to stačilo.

Pes, ketrý to ustojí, jistě vyrovnaný je. Ale tato situace je pro psa velmi neobvyklá a jistě nepříjemná. Pokud psa soustavně na toto nebudete připravovat, téměř vždy bude "mírně udiven". Toto prověří pouze část povahy, a to tu, že pes na sebe nechá sahat. To přece není jediné kritérium pro dobrou povahu psa.

Envoyé par kveta

Vždy jsem byla zastáncem toho, že pracovní pes by měl mít zkoušky z výkonu. A za takovou zkoušku bych pro uchovnění považovala zkoušku ovladatelnosti. To je totiž to, co ke svému životu potřebuje každý pes.

Jistě, i ZZO nebo ZOP je zkouška z výkonu, ale výkonu pouze jednostranně zaměřeného. Pes vám sice toto zvládnout může, pokud ale dupnete a on uteče, moc dobrou povahu zrovna nemá... Tyto zkoušky spíše hovoří o tom, kolik času věnoval a jak šikovný byl psovod, ne pes. S některými jde tato zkouška udělat dříve, s jinými po delší době. Po důkladné přípravě ji zvládne naprosto každý pes. Aby zkouška skutečně prověřila pracovní vlohy psa, měla by nutně obsahovat mimo poslušnosti i obranu a stopy. Toto sice každý pes nepotřebuje, ale patří to k tomu, co by měl každý pracovní pes zvládnout.

Envoyé par kveta

Samozřejmě psi, kteří jsou skutečně pracovně využívaní (policie, ochranka, apod), budou pro svou profesionální kariéru patřičně vycvičeni, ale velmi bych se bála okamžiku, kdy můj rodinný mazel jednou špatně vyhodnotí situaci a půjde si pro svou "kořist".

Co k tomu mám napsat? Nesouhlasím s vaším názorem jako celkem, vidím to spíš takto:
Pokud máte strach, že váš pes vyjede, právě proto byste obrany cvičit měla. Pes se tak stává mnohem více ovladatelným v krizových situacích a hlavně vy poznáte jeho. A proto budete vědět kdy a jak zareaguje. Právě tímto totiž předejdete nečekanému pokousání. A navíc, většina psů, která někoho pokousala, byli psi necvičení. Myslíte si, že pes se ZVV3 žere lidi na potkání? Právě naopak, je sebejistý a vy víte, jak se zachová. A kdyby se "nezachoval", stačí jedno slovo a uklidní se.

Pokud byste chtěla odstranit zkoušky povahy z bonitací, jak byste si potom, jako zájemce o všestraně nadaného psa vhodného na výcvik, vybírala štěně? Bez potíží by se vám mohlo stát, že by z něj vyrostl vytřepaný nerváček, se kterým byste nemohla ani na cvičiště, kde se střílí.

Pokud se vám zkoušky povah nelíbí, nemusíte na ně psa vůbec nijak chystat, to opravdu není vaše povinnost. Ale výsledek bude důležitý pro všechny, kteří by měli zájem o jeho štěňata. Vždyť chápu, není hezké vědět, že můj pes mne v krizové situaci třeba opustí. A nebo naopak považuje křičící dítě za hrozbu? Uvědomte si ten paradox. Zkoušky povahy zachovávají populaci povahu vhodnou a vyrovnanou. Jen tak poznáte, jestli otec či matka není nervák nebo strašpytel. To, že se psu nelíbí měřidlo, o tom nevypovídá.

I vyděšený psík se přípravou naučí nechat se změřit. Obranu nikdy nervově nezvládne. A jak byste bez zkoušky povahy rozlišila třeba známku Of (sangvinik - ovladatelný, vyrovnaný) od povahy Oh (dobrácký - méně dráždivý)? Pro vás jistě zanedbatelné. Pro toho, kdo hodlá se psem cvičit nebo ho mít pro svou obranu, je to velmi propastný rozdíl. Ale chování u měření by bylo prakticky nerozlišitelné.

Ale jakýkoli názor je přínosný. Odpověď na něj může vysvětlit mnohé, jak pisateli jednomu, tak druhému. A nebo třeba náhodnému čitateli.