žárlivost

[Tisethor]

Originally Posted by CDaniela

Hm, tak to začíná brzy... pro takhle malé štěně je nutné volit přijatelnou formu domluvy, ale rozhodně netolerovat. Takhle si totiž prcek prosazuje svou. Panička si může hladit kdy chce koho chce, on by do toho neměl "mluvit". Ono totiž nejde jen o to "Já tě budu bránit" ale i o " Já si budu dělat co sám uznám za vhodné" . To prvé je sice fajn ale to druhé bývá problém.

Je mi jasné, že je to sice velmi roztomilé, ale taky že je to špatně. Jenže co je přijatelná forma domluvy, když vůbec neposlouchá nebo spíš nevnímá neboť je naprosto pohlcen svojí žárlivostí v ten moment.
Na druhou stranu, když si Sofinka brala z jeho krmení, tak neceknul ani slovo. Za to Sofinka se hrozně moc zlobila, i když dlabala z jeho. Jenže jak je to odnaučit? Tím, že jim dáme 220V? Nebo že je vytaháme za kožíšek a řekneme fuj? Spíš by mě zajímala rada, jak na ně. Když něco udělají špatně, jak jim vysvětlit, že se to nesmí.
Třeba nechápu ani to, proč když má žrádlo v mističce, tak nevrčí. Člověk mu do toho hrabe, nabere si a nic. Naproti tomu, když má žvýkací kost, tak je najednou jak proměněný - vrčí a zahlíží. Což si dovolit taky nesmí. Jenže co mám v té chvíli udělat? Říct fuj a vzít mu kost? Protože ono to nezabírá. Někdy si vás ani nevšimne a je jak zlatej. Přitom si ho hladíme jak po těle, tak i po čumáku a nic. Pak nevím co se stane, ale začne vrčet a není to zrovna moc milé. Řeknu fuj a přestane. Ale vím, že když za chvíli příjdu, bude se situace opakovat. Takže co teď?

PS: Zdravíme Sofinku a Akkonka a blahopřejeme k čůrání.

[CDaniela]

Originally Posted by Tisethor

Je mi jasné, že je to sice velmi roztomilé, ale taky že je to špatně. Jenže co je přijatelná forma domluvy, když vůbec neposlouchá nebo spíš nevnímá neboť je naprosto pohlcen svojí žárlivostí v ten moment.
Na druhou stranu, když si Sofinka brala z jeho krmení, tak neceknul ani slovo. Za to Sofinka se hrozně moc zlobila, i když dlabala z jeho. Jenže jak je to odnaučit? Tím, že jim dáme 220V? Nebo že je vytaháme za kožíšek a řekneme fuj? Spíš by mě zajímala rada, jak na ně. Když něco udělají špatně, jak jim vysvětlit, že se to nesmí.
Třeba nechápu ani to, proč když má žrádlo v mističce, tak nevrčí. Člověk mu do toho hrabe, nabere si a nic. Naproti tomu, když má žvýkací kost, tak je najednou jak proměněný - vrčí a zahlíží. Což si dovolit taky nesmí. Jenže co mám v té chvíli udělat? Říct fuj a vzít mu kost? Protože ono to nezabírá. Někdy si vás ani nevšimne a je jak zlatej. Přitom si ho hladíme jak po těle, tak i po čumáku a nic. Pak nevím co se stane, ale začne vrčet a není to zrovna moc milé. Řeknu fuj a přestane. Ale vím, že když za chvíli příjdu, bude se situace opakovat. Takže co teď?

PS: Zdravíme Sofinku a Akkonka a blahopřejeme k čůrání.

Nejsem sice váš chovatel který by měl radit, ale když už jsem se do debaty vložila ... Žárlivost u psů jsem nikdy nemusela řešit, možná proto že jich mám víc než potřebuju a oni jsou na rozložení mé pozornosti zvyklí. Kdyby ale k něčemu podobnému došlo a některý z mých psů se dožadoval pomocí zubů a vrčení pozornosti asi bych rázně zakročila. Mám ale psy velké a u štěněte budeš muset volit jemu přijetelnou formu napomenutí. Chyť ho za kožich a důrazně mu takové chování zakaž. Je celkem jedno co mu řekneš, protože pes stejně vnímá spíš intonaci než slova. Snaž se jeho pozornost přesměrovat na sebe, případně na něco zábavnějšího než je druhý pes. Některé věci se po netu těžko popisují ale důležité je si uvědomit, že takhle se chovat nesmí.
K tomu krmení: Já dávám psům žrádlo v klidu. Starým volně a mladým v kotcích, aby měli na jídlo klid a nikdo je neobtěžoval, to samé platí i pro lidské členy naší smečky. Když psi žerou nikdo k nim nechodí. Proč taky? Není důvod. Když chci psu odebrat kost, jakože to zbytečně také neprovozuju, zavolám ho k sobě a vyměním za něco lákavějšího. Pokud půjdeš ty směrem k jeho pelechu na kterém hoduje s úmyslem vzít mu dobrotu. bude vrčet. Dělá to většina samců.

[Tisethor]

Chovatelé jsou naprosto skvělý a kdyby byl takový každý, tak by si Svět mohl jenom pískat.
Jde jen o to, že víc hlav, víc ví. Může se sejít deset lidí a každý uvidí jednu věc, která se stala, zcela jinak a hlavně ji nejspíš bude i jinak řešit (a o to mi i jde).
Každý vychovává své pejsky podle svého nejlepšího uvážení (pravda, ne vždy) a každý využívá i jiné nástroje. Jde mi jen o to dozvědět se co nejvíce info a pak aplikovat na to naše srdíčko.
Jak se učí on, musím se učit i já mu lépe rozumět. Přesto moc děkuji za rady.

[yzengrin]

Jj, souhlasím s Tisethor. Ze stejného důvodu jsem založila téma na čůrání do postele. Ne proto, že by chovatelé neporadili, ale proto, že různí majitelé a chovatelé mají různé zkušenosti a znají různé fígle.

[Anarvin]

Originally Posted by CDaniela

Nejsem sice váš chovatel který by měl radit, ale když už jsem se do debaty vložila ... .

Danielo proč je tohle forum teda vůbec založené,když mají radit jen chovatelé?! Já myslela, že je normální, že si zde lidi radí a dělí se o své radosti a starosti. Myslím si, že jako chovatelé nic nezanedbáváme a většinou se nás majitelé našich pesanů ptají na náš názor než ho dají sem, ale jak holky říkají, víc hlav víc ví...
Zdravíme všechny naše prcky!

[Undertaker]

Naprostej souhlas s Anarvin Kdyby se chovali všichni chovatelé jako oni, tak by snad neexistovalo zkažený ČVčko. Jsme spolu v kontaktu prakticky denně a kdykoliv bylo něco potřeba nebo byl s něčím problém, tak oni byli ti, kdo poradil nebo hledal, jak situaci vyřešit.

[CDaniela]

Trochu mě zaráží že se pozastavujete víc nad podružnou částí mého příspěvku než nad tou důležitou které se týká celá tato debata
Další vysvětlení tedy k nepodstatné: Rozhodně jsem se nechtěla nikoho dotknout, nebo naznačit že se chovatel dostatečně nezajímá. Moje poznámka byla spíš myšlena tak, že chovatel by měl být ten na koho se s případným problémem nejdříve obrátit. Že se do debaty vložil jsem nazaregistrovala.

[Tisethor]

Originally Posted by CDaniela

Trochu mě zaráží že se pozastavujete víc nad podružnou částí mého příspěvku .

Možná proto, že jsme tu jedna velká rodina.
Nechme to být, prostě jsme se jen špatně pochopili, v tom kdo co chtěl a nechtěl říct, či jak to mělo vyznět.
Taháním kožichu jsme už prošli, jenže ho to vytočilo ještě víc. Začne vrčet a kousat. Tak jsme si ho dali hezky na lopatky, ale moc se mu to nelíbilo. Tím nechci říci, že by pak přestal, ba naopak.
Na to že mu jsou dva měsíce si někdy dost dovoluje (ale tak myslím, nejsme určo jediní), to mi je jasné. Příjde mi, jak když něco utneme a už to přestane dělat, tak se najde věc jiná.
Hmm, asi nezbyde nic jiného než pokračovat v tahání kožíšku nebo chytnutím za tu jeho roztomilou tlamičku.
Jinak díky.

[Irisdane]

Wow a to jsem si myslela, že je Balt předrzlý zmetek... No, to co tu popisuješ bych si od psa líbit nenechala, jen by to zkusil a už by byl napomenut. Samozřejmě, že Balt občas taky přestřelí, ale toho většinou stačí okřiknout a dá pokoj. Na dvouměsíční štěně mi příjde přeci jen trochu moc ofrklý... Ale nejsem chovatel, ani zkušený majitel, Balthasar je moje první ČsV, a ačkoli jsme měli spoustu velkých psů, ČV jsou silná individua a je k nim potřeba úplně jiný přístup... Myslím, že každý člověk má nějakou představu co a jak se svým psem, než přijde jeho první ČV a kompletně mu překope plány.

[CDaniela]

Originally Posted by Tisethor

Taháním kožichu jsme už prošli, jenže ho to vytočilo ještě víc. Začne vrčet a kousat. Tak jsme si ho dali hezky na lopatky, ale moc se mu to nelíbilo. Tím nechci říci, že by pak přestal, ba naopak.
Na to že mu jsou dva měsíce si někdy dost dovoluje (ale tak myslím, nejsme určo jediní), to mi je jasné. Příjde mi, jak když něco utneme a už to přestane dělat, tak se najde věc jiná.
Hmm, asi nezbyde nic jiného než pokračovat v tahání kožíšku nebo chytnutím za tu jeho roztomilou tlamičku.
Jinak díky.

Nevím jak chápeš pojem tahání za kožich. Když si štěně přidržíš za kůži na tvářích a přiměřeným tónem hlasu ho uměrníš, pochopí. Trest ale musí přijít okamžitě po prohřešku. Musí být rychlý, nemá význam psa nějak dlouho deptat. Stejně si ale nepamatuju, že bych někou situaci se svými štěňaty musela v tomto věku takhle násilně řešit. Příjde mi to dost brzy.Házet dvouměsíční štěně na záda je hodně drsné a jsem přesvědčená, že vůbec nerozumí. S touto metodou se u nás roztrhl pytel po odvysílání jednoho pořadu s R.Desenským. Těměř na každé čévéčkářské akci se najde někdo kdo tímto způsobem "usměrňuje" ještě víc vzdorující psisko.