Jen jsem to tak prolít:
1) zkusil bych Hostivař, jasně že to nejsou čévéčkáři, ale mají vstřícný přístup
2) házení věcí funguje dle povahy psa. Dakouš poslechne, Agyr uskočil a vrátil se k původní činnosti
3) Lonž je dobrá, používám 8m, ale po většinu vycházky s ní neustále pracuju. Tj. držím oběma rukama a namotávám a povoluji tak, abych měl možnost kdykoliv cuknout. Zvlášť v oblastech kde je potřeba cuknout pravděpodobná. Přivolání na lonži trénuju buď když vim že poslechne (max. 2x za venčení) a nebo když ho něco zaujme. Snažim se aby přišel (bez přesnosti, stačí když jakkoliv přijde ke mně) a pak ať se stará o další.
Zašlapávání stopovačky občas zklame na měkkém podkladu - konec prostě podjede pod botou. Pokud tedy třeba něco začne žrát nebo čumět kam nemá, NEJŘÍV se snažím vklidu uchopit stopovačku a teprve pak povel. Samo tohle nefunguje pokud už je někam rozběhlej, proto se vyplatí mít pořád oči na stopkách. Navíc důsledně učím povel "čekej", kterej mi většinou dá trochu času a pes se často aspoň v úvodu spokojí s nehnutým pozorováním.
Jinak civčák doporučuju - ve včech ohledech je to dobrá investice. Osobně považuju za nejpřínosnější kromě toho že se člověk naučí jak cvičit to, že pes je nucen v dané pozici chvíli vydržet než výcvikář všechny obejde. Při "samocvičení" to často funguje tak, že člověk dá povel, při splnění pochválí a jde se dál.
|