Quote:
Originally Posted by yzengrin
A v případě, že pamlsky (jakékoliv), skutečně nezabírají?
(o nějakých hračkách apod. nemluvě..)
|
Moje fena taky neni žravá - žrádlo je pro ní příjemná tečka, jakože pamlsek vyžaduje, ale rozhodně jí na pamlsek nedonutim cokoliv udělat. Motivace je pro ní akce a po té akci si přijde pro žrádlo jako bonus. Jak to popisuješ, je to podle mě o motivaci. Nejde o to, s jakou hračkou si hraješ, ale jak si s ní hraješ, ta zábava musí jít od tebe ne od hračky, hračka je jen prostředník. Taky sem si neuměla hrát se psem tak aby ho to bavilo, naučila sem se to až na víkendovym pobytu. Na cvičáku za hodinu či 2 tejdně většinou neni čas každýho individuálně učit hrát si se psem. Rozdíl je v tom, např. když mám tahací hračku a staticky jí strčim psovi do huby a čekám že se začne tahat což nezačne, a nebo mu s hračkou utíkám a dělám kolem toho tak šílené divadlo, že prostě pesan nevydrží a jde hračku ukořistit a pak se přetahuje, různě ho u toho rozdrážďovat, střídat období když je úplně vydrážděnej s přerušováním hry a hlavně - vždy končit v nejlepším. Ať se na příště těší, ať je nabuzenej. A mít nějakou svojí hračku, která je psovi normálně nepřístupná, se kterou si nehraje sám, ale výhradně s tebou. A klíďo ho při přetahování nechat vyhrát, ne že musí pokaždé vyhrát páníček, aby si budoval dominantní postavení - taky by mě nebavilo hra, u který pokaždý prohraju. Doporučila bych ti někoho klíďo kdo třeba vede kurz štěňat, nemusí to bejt ani člověk zkušený přes čsv, ať se ti věnuje,ať se podívá, jak si s pesanem hraješ, zkusí to on - kolikrát sem viděla lidi tvrdit, že jejich pes se prostě nechce tahat a pak se nadšeně tahal a "zabíjel" kořist. Třeba to nepomůže, ale za pokus to stojí. Tak hodně štěstí.