Jakožto majitel čsv výcvikový začátečník dodám jediné: při výchově a výcviku se vyvarujte metod "nejlelpší je ....". Každý pes je originál. Nebo "je potřeba rázně zakročit a ukázat kdo je pánem..." každý pes má jinou míru dominance a nebo nejistoty. Jeden pes výchovu typu "cuk a odměna" snese, druhého zlomíte a třetí může v sebeobraně zaútočit. Míra jak "ukázat kdo je pánem.." je velmi individuální od fyzického trestu, zalehávání psa atd..až po "pouhé" odvolání či odlákání psa z kolizní situace (např. obsazený gauč bránící s výhružným vrčením - tato situace by při správné výchově nastat neměla, ale ..) a odměnu - prosadíte si svou nenásilně bez přímé konfrontace. Prostě záleží na psovi, psovodovi a situaci. Rovněž bych se asi vyhýbala cvičákům a výcvikářům typu "ten to umí s čsv, čsv jsou jiní a musí se na ně jinak". Znám už pár případů, kdy právě tito majitelé a cvičitelé čsv ve snaze cvičit jinak postupují dle jednoho modelu na všechny psy. Hledala bych cvičák, kde jsou výcvikáři otevření všem plemenům a nemají tendenci sklouzávat ke stereotypu. A hlavně, každý sebezkušenější výcvikář má pouze hlas poradní, nejlíp by svého psa měl znát majitel, všechny postupy konzultovat, ale nakonec se rozhodovat podle sebe. Podle mě je znakem dobrého výcvikáře, že naslouchá a respektuje, poradí, ale nevnucuje "jediné správné řešení". Jinak hodně štěstí všem při výcviku a výchově, ať je co nejvíc čsv správných parťáků a členů smečky svým majitelům.
|