Já bych se ještě vyjádřila k tomu vrčení. Je vrčení a vrčení a čévéčka jsou prostě obecně ukecaná... Dingo vrčí každou chvíli, pro každou blbost... ale není to vrčení typu: "Ruce pryč, nebo tě kousnu!" Je to spíš vrčení: "Pěkně mě štveš, ale ty si tu pán, tak co nadělám?". A to je podle mě třeba rozlišovat. Pokud zavrčí výhrůžně, cení zuby nebo prostě dává najevo, že to myslí vážně, tak dostane, ale to udělal párkrát v životě. Pokud jen tak otráveně kručí a mručí, obvykle mu na to řeknu, ať si nechá kecy a víc si toho nevšímám.
Podle mě není důležité, jak se pes vyjadřuje, ale co tím myslí, to by měl majitel umět poznat. Ostatně Dingo vrčí i když nás vítá a za to ho fakt neřežu
A nedávno jsem viděla, co dokáže udělat u čévéčka přehnané řešení jeho zvukových projevů. To zvíře z toho pak bylo úplně zmatené, protože vůbec nechápalo, co se děje, když za tiché zakručení pro sebe dostalo nářez... v sebeobraně začalo vrčet víc, dostalo ještě víc a pak už bylo úplně mimo... a přitom úplně zbytečně a to jen pro to, že majitel nechápal, co mu chce pes sdělit.