Quote:
|
Originally Posted by rocco
DKK je dědičná polygenně. Selektuje se dle fenotypové hodnoty, neznáme počet genů, které se na DKK podílí. Výsledky selekce závisí na četnosti alel v populaci a velikosti koeficientu selekce. Jelikož heritabilita DKK je nízká až střední (záleží na plemenné příslušnosti, psi jsou geneticky hodně variabilní, a co platí u jednoho plemene (i na úrovni DNA) nemusí platit u druhého) odezva na selekci je malá či žádná, ale v případě DKK pomalá a dlouhotrvající.
|
Myslím,že tímto Eva většině lehce zamotala hlavu,tak aby to nebylo tak jednoduché
ještě něco přisadím.
DKK je polygenní onemocnění,zatím není přesně znám počet genů,které ho kódují, včetně interakcí mezi jednotlivými geny.Jedno ale jisté je,když dojde k překročení hranice určitého počtu genů,onemocnění propukne.Tato hranice se nazývá PRAHOVÁ.
A aby to všechno bylo ještě složitější - tyto "zlé" geny nemanifestují onemocnění jako takové, ale manifestují tzv.patologickou laxitu kyčelního kloubu,čili rozsah pohybu nad rámec únosnosti vazivového aparátu u dosud nevyzrálé kloubní hlavice...a to co se popisujeme jako nález DKK,je vlastně až morfologická manifestace té patologické vůle v kloubu.
Tak se totiž dá vysvětlit,že psi v roce rentgenovaní jako negativní, mohou být ve dvou letech náhle pozitivní.
Psi velikosti ČSV ukončují svůj vývoj až po druhém roce života,tak že výseldky rtg.porízené před tímto věkem,jsou průkazné asi tak ze 70%.
Ona patologická laxita je zjistitelná testy Penn-Hip(viz Jeník)už v několika měsících.
Některý chovetel,aniž by zjišťoval metodou pen-hip stav kloubů svého zvířete,zvíře omezuje v pohybu,šetří,nepřekrmuje)prostě se k němu chová,jako k dysplaticky podezřelému) a může se stát,že kloub se pak v konečném výsledku vyvine lépe,než u zvířete s větší zátěží.To ale nic nemění na skutečnosti,že geny kodující vznik DKK, zvíře dále předá a u potomků může dojít k projevu DKK.U zvířete,které není šetřeno,je překrmováno a má svůj "špatný"genetický základ se onemocnění rozvine.Stajně tak se může DKK rozvinou u zířete "šetřeného" ale jemuž bylo bohužel do vínku dané překročení oné prahové hodnoty.
Tak,že jak z toho ven?
To není vůbec jednoduchá otázka ani pro samotné genetiky,či vetrináře.Jedno je ale jisté - zlehčovat podmínky selekce na DKK je opravdu sebevražedné.
Možná by bylo vhodné zamyslet se,zda věková hranice pro rtg.DKK je tou ideální.
Toliko jen na okraj k tomuto onemocnění
