Quote:
Originally Posted by Pavel
Je mi líto, že jsi nic nepochopila. Tvůj pes je vhodný pro canisterapii (což je zcela výjimečný úkaz u ČsV i když pochybuji, že s ním lze normálně úspěšně složit canisterapeutické zkoušky) právě proto, že předchozí generace procházely přísným výběrem na povahu a pouštěli se do chovu jen jedinci, kteří byli sebevědomí a nebyli plaší, bázliví a nevyrovnaní. Jinak ovšem, pokud je Tvým cílem zabývat se canisterapií, pak sis vybrala špatné plemeno. Stejně tak, jako asi nebudeš v myčce na nádobí prát prádlo, tak ani československý vlčák nebyl vyšlechtěn pro canisterapii. Pes není výtvor přírody, ale člověka, který si jednotlivá plemena vyšlechtil pro určitou práci a účel. Asi nebudeš chtít od jezevčíka, aby byl používán jako strážní pes třeba ve věznicích. A stejně tak je nesmysl snažit se používat československého vlčáka jako canisterapeutického psa. Obě tato plemena byla vyšlechtěna pro zcela jiný účel.
Terezo, jde nám přece o to, mít povahově co nejlepší psy. To znamená s co nejvyrovnanější povahou. Pořád spousta lidí nechápe, že zkouška u kolíku nemá s výcvikem obrany nebo s něčím podobným nic společného. Zkus si něco o tom přečíst nebo si s někým popovídat.
Smyslem zkoušky povahy je dostat psa do mezní vypjaté situace, při které se musí projevit takový, jakým skutečně povahově je. Proto jsem i proti tomu, aby se dělal takzvaný "nácvik na bonitaci". Dříve byl součástí zkoušky nikoliv náznak úderu ale pes se normálně udeřil, což bylo ještě lepší pro to, aby se projevil. Bohužel falešné "ochranářství zvířat" a snaha změkčit test aby mohli procházet bez problémů i psychicky labilnější a tím méně geneticky kvalitní psi vedl k tomu, že se úder odboural. Tam kde potřebují bez debaty jen klavlitní psy, to znamená u ozbrojených složek, tam se dělá test povahy stále stejně tvrdě. Slyším už argument, že tito psi jsou pak cvičeni pro obranu. Není to tak, těmito zkouškami, např. u armády, procházejí při výkupu i psi, kteří jsou poté vaužíváni pouze pro pachové práce (drogy, zbraně, výbušniny apod.).
Zkus navrhnout jinou situaci než je zkouška u kolíku, kdy pes bude v mezní situaci a můžeme kolík nahradit. Ale zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. Odbouráním zkoušky povahy budeme pouštět do chovu skutečně každou sr..čku, která své geny roznese po celé populaci a my se za několik generací můžeme s československým vlčákem rozloučit.  |
Pavle asi by ses divil, ale když si člověk najde vhodnou (neříkám dobrou) organizaci, tak ty zkoušky složí i s ČVčkem... a nemusí to bejt ani úplně ten nejlepší prototyp pro canisku. Jestli to vždycky bylo tak, že se pouštěli do chovu jenom jedinci sebevědomí a vyrovnaní, pak je dneska něco trochu jinak. Každej z těch co prošli rozhodně nebyl sebevědomým vyrovnaným psem, ale třeba včera na mě dobrej dojem udělala většina. Navíc to jde do jistý míry ovlivnit tím co z toho psa udělá majitel. Proč by pro někoho, kdo chce dělat canisku mělo být ČVčko špatným plemenem? Když půjde někdo po štěněti, které má nejlepší vlohy pro canisku a vybere ještě z vrhu to správné, tak pokud ví jak na to, může mít fajn psa na canisku. Na ČVčkách se mi líbí právě ta všestrannost. Jasně, že na všechno najdeš 5lepších plemen, ale málokterý plemeno má takové možnosti co všechno se s ním dá dělat. To je tak těžký pochopit, že ČVčko bylo sice šlechtěný pro službu, ale zjistilo se, že má takový vlastnosti, že to není a nikdy nebude služební plemeno v pravém slova smyslu? S mým psem jsem zkoušel třeba dohledávku zvěře a byl kolikrát lepší než lovecká plemena. Je proto v jejich chovu něco špatně? Ne... prostě zjistíš, že se s tvým psem dá něco dělat, tak zkoušíš, jak to jde daleko.
Že nemá kolík nic společnýho s nácvikem obrany? Tak buďto sem blbej nebo z toho mám jinej pocit. Pes, kterej obrany cvičí, tak má sakra výhodu když vidí figuranta. Povahově dobrej pes zvládne kolík i bez nácviku obran, ale psa, kterej není v pohodě můžeš na ten kolík připravit právě přes obrany.
Jsem toho názoru, že rozhodně není potřeba psa udeřit natvrdo. Současný systém k odhalení povahy psa stačí, jen to chce číst dobře ty psy a měřit všem stejně.
Lenko já nemluvil přímo o kolíku. Darlin se naučila dobře reagovat na figuranta a to je ta změna, která z ní udělala to, čím je u kolíku.
Nácvik měření je jasná věc. Na tom je potřeba zabrat, abysme pak nemuseli čekat do šesti hodin na posledního psa bonitace.