Souhlasím se Sašou, že povahy nejsou tak jednoduchá věc, jak by se mohlo zdát. Mám taky jeden konkrétní příklad - pes v Německu na bonitaci Ob, kterého znám velmi dobře (nyní 6 let, DKK A, suchá tlama, ze "záporů" trošku tmavší oko a index výšky cca 53 - ještě nekryl).
O jeho povaze bych řekl tolik, že nevyhledává sám kontakt, ale neuteče se staženým ocasem. Spíš se klidně odsune o kousek dál, když ho někdo "otravuje". Výstavy v narvaných pavilonech zvládá s naprostým klidem. Po týdnu výcviku na LVT LB složil ZOP (s nejlepším bodovým ziskem z tehdy zúčastněných - jestli si dobře pamatuju 94 b.), ZZO, na BH se vybodoval spíš majitel tím že používal povelovou techniku jako na ZOP a ZZO (posunek a povel, navíc při obratech atd.), takže mu chyběly myslím 4 body. Pes má navíc štěstí, že má výborné a pohodové majitele, kteří ho milují. Není žádný ranař, má reakci na střelbu. I tak - s osobní znalostí tohoto psa - bych ho i přes to Ob (podle mě by spíš sedělo Oi, ale bonitační komise hodnotí co vidí v daný okamžik) klidně využil, nemluvě o tom, že po jeho otci toho moc není...
Karel
|