[Mirkawolf]

Originally Posted by Brunifid

A jak dopadl saarlosův vlčák? Byl tu několikrát zmíněn.

Já bych řekla, že dopadl katastrofálně. Pokud vim, původni záměr pana Saarloose byl vyšlechtit psy pro nevidomé, proč zrovna křížením kanadského vlka s německým ovčákem, to už je mi záhadou. Křížení se ale uskutečnilo a plemeno bylo později uznáno jako Saarloosův vlčák, ale snad jen jednoho jediného vlčáka se povedlo vycvičit jako průvodce nevidomé osoby. Z původního záměru vlčáka jakožto psa práce schopného nezbylo nic. Saarloosovi vlčáci jsou obecně mnohem plašší a "přírodnější" než naše čévéčka a o nějaké pracovní upotřebitelnosti se nedá mluvit. Ovšem mohou a jistě existují výjimky.

Od té doby co jsem v Belgii jsem viděla hodně Saarloosových vlčáků a musím říct, že mě silně zklamali. Až na jedinou výjimku jsou to psi velmi plašší, leknou se stínu, tlesknutí, k člověku se nepřiblíží a pokud mohou, stáhnou se do ústraní nebo jednoduše utečnou. Na výstavách je majitelé do kruhu musí vtáhnout, brzdit vlastním tělem a po posouzení jsou svými psy opět vyvlečeni ven. A to prosím se týká i šampionů, u kterých by se přece jen dalo předpokládat, že už si na výstavní ruch mohli zvyknout.

Další tragédie spočívá v samotném přístupu chovatelů a majitelů Saarloosů. Ti jsou prostě s faktem, že psi jsou plašší smíření a co víc, pokládají to za normální a samozřejmé (přece je v tom vlčí krev) a tudíž nedělají nic pro nápravu. Dokonce jsem slyšela i takové zvěsti, že se psem který má vlčí krev se cvičit nedá a tak to samozřejmě nikdo ani nezkusí. Když potom tihle lidé vidí, že já mohu Ciru (ČSV) odložit bez vodítka před obchodem, nebo že ji mohu pustit na volno bez toho, abych se musela bát, že mi uteče, (nedejbože aby viděli že ten pes poslouchá, když se mu něco řekne) jsou z toho úplně na větvi. Taky jsem se ovšem doslechla, že Cira tedy nemůže být ČSV když mě poslouchá a neklepe se strachy, protože praví ČSV mají přece v sobě vlčí krev a tudíž jsou plašší!

Bohužel obdobné je to tady v Belgii a Holandsku s ČSV. Stejný přístup, žádný výcvik, psi zavření v klecích nebo ve výbězích. Chovatelé tvrdí novopečeným majitelům ČSV, že s těmito psy se nedá cvičit, že je nesmí pouštět na volno a navíc, jak je štěně prodané, často odmítají s majiteli svých štěnat komunikovat nebo jim radit. Něco jako společné akce, setkání nebo soutěže vůbec neexistuje. Nikdo o nikom neví, informace o odchovech nebo psech jsou málem tajné. Prostě hrůza.

Tak si říkám, v Čechách sice problémy jsou, ale tak hrozné jako tady to ještě není. A dokud budou lidi s čévéčky cvičit a chovatelé ochotní radit a pomáhat, tak snad ani nebude. Výcviku zdar!


Mirka