U nas je to stejny :-) kdyz se vratim do loznice abych se s nim pomazlil, tak otravene bruci abych ho nechal jeste spat ;-)

delam to stejne, bezi mi comp a nahravam a po prichodu hned vidim co se delo

Honzo, to byla formulace proto, že sousedi jsou všude :(

Máš pravdu no, pes je můj a já od ní snesu milionkrát víc než přítel. Přítel je z rodiny, kde psy chovají v klecích (!) a pojímají je jako otroky, kteří nesmí obtěžovat. Opravdu jsme skončili u toho, že dělám maximum, aby přítel nebyl naštvaný, ale jiné východisko zrovna teď nevidím :-(

Jinak já vím, že to se psy může být tisíckrát horší, já osobně si myslím, že psa mám právě moc hodného :-D Jen okolí je na pochybách :lol:

S těmi obojky jsem myslela, že jde o něco, co reaguje prostě na zvuk, ne? Vůbec se v tom nevyznám. Docela ráda bych vyměnila noční vytí za to přes den, aspoň to není během nočního klidu.

Já mám svého mladého puberťáka učeného od mala, že "ložnice" je místo na spaní a nic mi tam neničí a že by měl co ničit - police, stůl, knihovna (kde jsou i věci "vhodné" k ničení) i okenní parapet přeplněný od drobných věcí po křehké větší.
Vždy jsem mu nechala na zemi nějakou hračku, kdyby se vzbudil ještě jako malý a jen jsem nadzvedla hlavu, jestli si kouše co má. Mě v noci nebudil snad nikdy - kromě nočního průjmu. To byl a bude vždy neodbytný i přes mou odpornou nevrlost, když mě někdo budí :lol: Do postele se mi taky nikdy nesnažil nacpat. Má svou matraci pode mnou a je spokojený. Vstávat mě nutí až tak někdy mezi půl osmou až devátou, což je ideální na vstávání 8)

Sousedi jsou všude, takže pokud bys nedej bože dala fenečku pryč, tak to akorát bude muset řešit někdo jiný ;-) a pokud byse šly obě, tak byste se musely stěhovat dokud byste nenarazily na tolerantní sousedy. Schválně si zkus někdy nahrát zvuky co jsou doma když jste oba pryč.

Přítelova rodina: ... tyjo, v první chvíli jsem četl "pojídají" místo "pojímají" :-D ... takže mi ten zbytek už nepřišel tak hroznej. To co píšeš o jejich rodině osobně odsuzuju, ale na druhou stranu by tim pádem mohl přítel mít dostatečnou náturu a znalosti aby se podílel na výchově a třeba vychováš i jeho, aby přistupoval ke psům jinak než zbytek jeho rodiny. Vychovávat psa "aby partner nebyl naštvaný" je špatně pro Tebe, špatně pro psa a na 75% přítel stejně nikdy spokojený nebude. Zkus ho naučit aby vás měl rád takový jaký jste a byl členem smečky - čévečko si hodně veme, hlavně nazačátku, ale tisíckrát to člověku vrátí - tim víc, čim užší je vztah. Už jsem to tady psal jinde, ale kdysi se mne moje bývalá zeptala koho bych zvolil jestli jí nebo psa, kdyby mi dala ultimatum. Tehdy jsem ji znal dva roky, psovi bylo osm ...... a odpověď se jí vůbec nelíbila.

Taky by si tady mohl přítel a jeho rodina přečíst příspěvky lidí, co mají problémy mnohem větší než vy ;-)))

Obojky jsou nanic, jak už se tady psalo ... dovedeš si představit, že pojedou v noci okolo hasiči a obojek začne "vyvádět"? Prostě jsou jen na štěkání. Zkus ji v kuchyni nechat v pelechu svoje domácí oblečení. Možná Ti ho roztrhá, ale bude mít pach. Já přes den nechávám Dakoušovi svoje domácí triko a chlupy nechlupy, prach neprach, uválený neuválený ... večer ho beru znova na sebe abych obnovil svůj pach .. jen ho vyklepu. Samozřejmě ho nenosim tejden ;-).

Osobně bych jí večer odvedl do kuchyně a buď ji ráno pustil a nebo ji prostě nechal po bytě otevřeno. Přežil bych nějakou tu škodu a počáteční noční buzení a ono se to časem upraví a všem vám bude líp. A pokud máš pocit, že si přítel myslí, že to s váma neni k vydržení, podívej se na to z vašeho úhlu (Ty a pes) - vem její hlavu do dlaní, podívej se na ní a řekni jí ... "s nim to fakt neni k vydržení" :-) ... myslim že se Ti uleví :-))

s temi partnery je to nekdy slozite. arwen jsem si poridila v dobe,kdy jsem zila sminulym pritelem a ten ji mel rad,do vychovy nijak nezasahoval,ale taky se nijak zvlast nestaral,hlavne mu bylo jedno,ze neco znicila a spala s nama v posteli.
Soucasny pritel psa nechtel a arwen akceptoval kvuli me. cenim si toho,ze ten pulrok vydrzel a nerekl mi,ze takhle to dal nejde a ze pes musi pryc.protoze bych sla s ni. jsem za ni zodpovedna,pripoutala jsem si ji k sobe a nesnesla bych pomysleni,ze jsem ji zradila. Veskera pece o jidlo,zdravi psa a uklid po nem lezi na me,on ji ma hodne rad, vic nez si mouzna pripousti nebo rika,ale ma ji tak na pomazleni a nekdy,kdyz ma pocit,ze vychovu psa nezvladam mi k tomu neco rekne. Bud se shodnem,teda me vetsinou urazene ego argumentuje,ze to neni tak hrozny,ale potom mu dam i za pravdu. je mnohem nekompromisnejsi, u me ji toho projde mnohem vic. ja o tom vim a snazim se s tim neco delat. Ale ja jsem nedusledna osoba,takze to neni jednoduche...
ale nekdy,kdyz jsme meli obzvlast upornou debatu ohledne psa jsem si rikala,jestli by mi nebylo lip s ni bejt samotna a koupit si nejakou chatku se zahradou a mit tam casem i druhyho psa. Do bytu totiz druhy stene ani psa uz nechci, tenhle zazitek s vytim mi tak nejak stacil....ale myslim ze pritel vi jaky vysledek by byl v pripade nejakeho ultimata...mrzelo by me to moc,ale jsou veci pres ktere nejede vlak...

No přítel to taky tak nějak musel akceptovat. On ji má rád, ostatně nic speciálního nevyvádí, max ho furt oblizuje. Ale to buzení, to chápu, že mu vadí. Vedle mají malé děti, asi z toho taky nejsou nadšení :-))

Jinak pes žil i v domku, takže by nebyl problém, aby byla zpátky tam... jako každopádně cizím ji dávat nikdy nebudu, tak jsem to myslela :-D Zkusím vprostřed noci vstávat na procházky, třeba po ní zase vydrží čtyři hodinky tiše. Uvidíme no :-)

Zkus nejdriv vstat kdyz zacne budit a pustit ji k vam a dej ji jasne najevo, ze muze byt s vama, ale musi byt vklidu vedle postele. Treba to bude trvat par dni, nez to pochopi, ale nakonec to pochopi. Nebo ji pust do loznice rovnou a ber to tak, ze mas moznost rychle zasahnout, kdyz by zacala delat bordel a vyhnes se tak konfliktum se sousedama. Verim tomu, ze tohle bude rychlejsi a pohodlnejsi nez cekat az se uklidni v kuchyni.

Podle mě procházky v noci nic nevyřeší a se pes akorát probere a nabudí na nějakou aktivitu...taky bych doporučila spíš spát v ložnici.:)

Moje rada zní - vyměň partnera. Je to drsné, ale upřímné. Pořiď si nějakého, kterému bude její přítomnost příjemná.

Tohle je trochu zkratkovitý a podle vývoje diskuze si nemyslim že by na tom byli tak špatně ... ale co neni může bejt. Obecně ve vztahu je nesmysl dělat všechno jen aby se druhej nepo, ať už se to týká psa nebo čehokoliv jinýho. Myslim že bys měla sobě i čubině slevit ze snahy za každou cenu vyhovět partnerovi a uvidíš jak to ustojí. Dyť by ho konec konců mohlo samotnýho napadnout, aby drahý věci schoval mimo dosah psa. Tohle mi připomíná bejvalou kolegyni, která si mi jednou stěžovala jak ji štve, když chodí běhat a vyběhne za ní nějakej pes, a že už kvůli tomu nosí pepřák. Dal jsem ji dobře míněnou radu, aby v takový situaci zastavila a počkala, až si pán psa zvládne ... ona se rozčílila, že nechodí běhat aby furt stála kvůli psům a že to je věc pána a ne její. Na to jsem jí odpověděl, že je to její kůže a její oblečení a ať si s mou radou dělá co chce.

X krat ani zastavovat netreba. Ked som kedysi este behavala, tak najlepsie fungovalo spomalit a psisko pozdravit. Ludia narobia cavykov kvoli blbostiam, fakt. Jedni si nevedia psa chytit ked okolo behaju ludia, ini by hned kazdeho postrekovali ...

Inak tiez suhlasim s nazorom ze spoluzitie ma byt o rieseni problemov k obojstrannej spokojnosti a nie ze jeden sa vo vsetkom prisposobuje druhemu. Ked ma ma niekto rad tak toho psa musi akceptovat, je mojou sucastou aj ked si ho neberiem vsade. A budenie v noci? Najhorsie bolo ked si Freika zmyslela o tretej rano ze by si zazuzlala, a vytiahla si odniekial plastovu flasku, na mojej pvc podlahe to robilo desny randal. Nastastie ja ked spim tak spim a po par razoch som to uz filtrovala automaticky. Neviem ci mam furt len vzornych psov alebo je tom mojou schopnostou prespat bombardovanie, ale podla mojej skusenosti psiska v noci spia a nanajvys sa presuvaju medzi roznymi miestami na lezanie. Nocna nespavost s potrebou hryzenia sa prejavovala tak v troch mesiacoch, ale velmi rychlo presla ked nebola podporovana.

Já mám čubu kotcovou, večer dostane žrát a pak chrní jak poleno. Chodím jí venčit pravidelně v půl šestý a když jsem jednou kvůli práci musela dřív, rozespale vylézala z boudy a koukala na mne jako že co tu chci, že ještě není čas a jestli jsem se třeba nezbláznila...
Ad přítel....můj bývalý chtěl psa, ale jedině pudla. Bydlel ve čtvrtém poschodí, výtah žádný, v bytě klasickej chlapskej bordel a spousta potenciálně sežratelných věcí. Nakonec jsem se na chlapa vybodla, počkala si na štěně po fajn mamce a mam čubu místo chlapa. Nikdo mi do toho nekecá, pes je na zahradě u domu a je klid. Nedovedu si představit, jak bych jí desetkrát denně nosila ty čtyři patra nahoru dolu, to bych měla nohy jak závodní slepice. A chlap zvyklej odmala na pudly by z čsv byl asi na větvi.
Extrémní řešení, ale fungovalo to :)

Já mám vlastně na půl kotcovýho psa a na půl gaučáka. V noci spí v kotci a dneska ráno asi v půl 9 sem slezla dolů, šla pustit psa a ještě z terasy vidím jak je kotec "prázdný" na chvíli mi zatrnulo, jestli se nic nestalo a pak se najednou z boudy začlo sunout cosi šedivýho zívajícího s vyčítavým pohledem. Takže si Hátu dovedu představit. ( ot)

a mě přítele našel pes:lol: dělal mi kotec a arya se zněj mohla zbláznit( nikdy sem nic podobnýho neviděla, viděla ho poprvý a chovala se k němu, jak kdyby to byl ztracenej člen smečky) a protože se mu líbila, tak sme si ho nechali. Dneska máme jedinej problém a to kdo je ten alfa páníček:)

A rada Danieli je možná tvrdá, ale zase v budoucím čase se možná ukáže jako ta nejlepší. Nedovedu si představit, že bych Aryu furt hlídala, aby náhodou Milana doma nenaštvala.

No jo, ale měnit snoubence a společně zařízený byt je těžký. Kor když mám dojem, že někdy přítel raději mluví se psem, než se mnou :-)) Šišlá na ni a vůbec je z ní odvázaný. První dny byly krušný, pes mu nedal pokoj, ale už je to lepší.

Včera jsem se naštvala a odešla hned několikrát akdyž jsem se vracela a pes kníkal, že by jako chtěl pustit, nepustila jsem, dokud aspon chvíli nemlčela. No a najedou tuhle noc byla zticha, ničím nemlátila a i ráno byla docela v pohodě, rozhodně tišší než kdy dřív...Jupí

Tak to je super, blahopřeju .... i když ČV dokáže překvapit i po delší době.

nestraš :p

To je všední realita ... Dakouš už je cca měsíc doma zticha a ani nic nezničil ... no a poslední tejden je pořád zticha, ale vrátil se k ohryzávání rohů dřevěných schůdků z Ikey. No a jednou za tejden či 14 dní si z police která je ve 170 cm sundá nějakýho plyšáka ... když přichází domů přítelkyně, tak je to většinou sob, no a když já ... bývá to prase :-) ... nevim jak to pozná :lol:

je fakt,ze arwen jako mala rachot v noci nedelala,asi protoze byla se mnou bud v posteli nebo v pelisku.ale byla zvykla chodit hodne brzo rano do lesa a kdyz mela pocit,ze je uz cas,tak ze me zacala stahovat perinu.:twisted:

jeste k tem vztahum. kdyz jsem si ji porizovali vlastne mi ani nedoslo,ze muze byt problem najit si partnera,ktery by akceptoval meho psa a chtel s nami delat jednu smecku a navic cevecko. je to zavazek na min. 12 let a taky se mi muze stat,ze pokud bych se rozesla s nynejsim pritelem,taky muzu zustat sama. ja rodinu nejak neplanuju,tak vlak by mi urcite neujizdel,ale sama nafurt bych zustat asi taky nechtela. najit si jen tak nekoho,abych nekoho mela nechci.myslim,ze je celkem stesti mit partnera se kterym si rozumim a jeste je blazen do cevecek.ale nestezuju si,sice mezi nami probihaji trenice ohledne psa,ale taky mam pocit,ze je nekdy hodnejsi na cubu nez na me;)

Báro. Nevidím důvod, proč by ses měla bát toho, že v ložnici něco zničí. Zničila vám snad něco v kuchyni (kromě těch dveří na které skáče)?

Uvědom si totiž jednu jednoduchou věc. Fenku trestáš tím, že ji zavřeš do kuchyně. Cévéčko je smečkové a ty ji na dobu noci (což je cca 6-8 hodin) odloučíš od smečky. Ona chce být s vámi, nikoliv kousat věci v ložnici. Zkuste jí dát vedle postele pelech a uvidíš, že tam bude ležet celou noc a ani se nehne (možná do tebe šťouchne čumákem, abys ji pohladila).

Pokud se bojíš vzít ji do ložnice, vezmi si spacák a lehni si k ní do kuchyně. Pár nocí tam s ní buď a poznáš, jak se v noci chová. pak ji vezmi k vám do ložnice.

Pokud z nějakého (pro mě nepochopitelného) důvodu prostě bude muset zůstat zavřená v kuchyni, nedivil bych se, kdyby právě začala ničit věci (z nudy, z trucu a proto, aby na sebe upozornila).

Napadá mě jedna metoda, jak zkusit hlasité projevy utlumit (nikoliv nadobro potlačit). Bude to však chtít trpělivost a pevné nervy. Nikdy k ní nechoď když bude vyvádět. Stůj klidně za zavřenými dveřmi půl hodiny a počkej, až zmlkne. Pak k ní hned jdi - velká pochvala a odměna. Časem si uvědomí, že ticho je to, co tě přivolá a mohla by přestat. Je to ale běh na dlouhou trať a nikdy to nebude 100%.