Zrovna tato problematika bude asi dost individuální - bude se různit psa od psa. Závisláka mám velkého, přesto na barák a kotec si zvyká výrazně lépe a rychleji, než na byt. Nevím čím to je, ale je to tak.

Jani

www.sophia.wbs.cz

Tak což o to, mně se líbí čévéčka více ve vlčí barvě, s výraznější barvou, ale na druhou stranu to pro mě není to prvořadé. Jinak moc díky za tipy, na podzim navštívím pár vybraných chovatelských stanic a mám v plánu i výstavu v brně v září, tak snad to všechno vyjde podle plánu :-). a pak se uvidí, kdy budou štěňátka...
Jinak já v bytě nic moc cenného nemám, i když bydlím v podnájmu, všechen nábytek a vybavení mám vlastní, takže když by to štěndo nedejbože zničilo, tak se až tak moc nestane, nemám k nim až tak osobní vztah, že bych nepřenesla přes srdce pár škrábanců a kousanců :-) a když už to bude vypadat blbě, tak se hold koupí nový kus :-). Navíc v bytě nejsou ani koberce, takže o věc míň ke kousání a trhání, jen bude třeba vyřešit ty kabely (máme volně ložené naštěstí jenom od televize a počítače, ale to přítel už asi půl roku slibuje, že to nějak vyřeší, tak uvidíme, třeba ho konečně přiměju :-) ). Máme sice doma kocoura a toho kabely nikdy moc nelákaly, takže to nebylo potřeba...

Jestli mohu poradit: jestli jste v podnájmu, ověřte si, zda pes v bytě nebude problém samo o sobě - pro majitele/pronajímatele. Také bych popřemýšlela, jaké vztahy máte se sousedy, jestli jsou starší či mladší (starší - důchodci - budou většinu dne doma) a jaký mají vztah ke zvířatům/psům. Na kolik jsou tolerantní!
Mám s tím ne zcela dobré zkušenosti....Opravdu hodně záleží jak na majiteli bytu, tak na bytovém družstvu apod. a na konkrétních nájemnících. Abyste nebyli nemile překvapeni!
Jani

S tímto zcela souhlasím a taktéž doporučuji. Bydleli jsme s čévéčkem v podnájmu - majitelka bytu super - té pes nevadil, líbil se jí. Ale v baráku (stará bytovka 4 patra po dvou bytech na maloměstě) jen důchodci a ženský s prckama na mateřské. Pes nezůstával nikdy doma sám - odpadlo teskné vytí, štěkání a ničení v nepřitomnosti majitele. Ale přesto to byl problém, pes prý dupal (měli jsme všude krom kuchyně koberce, tak nevím jak na nich mohlo čévéčko našlapující jako vlk dupat), mlátil hračkama - pak už měl jen hadrové a měkké ale běda když dostal třeba kost. A když jsem se pokusila paní co bydlela pod náma říct, že oni mají malé děti a ty často taky běhají a křičí a pláčou a řádí - a já to nijak neřeším, protože jsou to děti a děti tohle dělávají. Tak proč ona nemůže pochopit, že pes je pes a tak nemůže jen ležet na gauči jako plyšák. (upozorňuji, že měli doma sami psa - kokršpanělku - kdežto my krvelačnou vlčí bestii asi :D ) Tak to jsem byla nařčena že NEJSEM NORMÁLNÍ - srovnávat malé dítě a psa, že mi snad přeskočilo.
Došlo to tak daleko, že když jeden z nás přicházel domu - druhý ho se psem chodil vítat před barák, aby pes nedělal rámus, když vítá páníčka. (o takovejch věcech jako psí chlupy na společné chodbě - co ze psa popadalo než jsme vyšli schody do 3.patra - se radši ani nezmiňuji.)
Takže opravdu vřele doporučuji řešit tohle radši předem, než pak koukat jak tele na nový vrata (jako já).

Buď v klidu. My taky NEJSME NORMÁLNÍ. Čtyři psy ve dvoupokojáku a k tomu ještě kočku. A taky miminko. Čekáme, kdy se objeví sociálka (na popud některého starostlivého souseda).

O tom, že psy taky stavíme na stejnou úroveň s dětmi (co se hluku a rozumu týče) nebudu ani mluvit.

Jenže ono to není jednoduché ani když se se sousedy předem domluvíš. Ti naši zprvu házeli psovi přes plot šunku. A teď si vymýšlejí čím vším jim znepříjemňuje život. Zahrnuje v to hlasité pití vody...
:wolf

Musim rict, ze sousedi umi tak zneprijemnit zivot, ze se dost lidi kvuli tomu odstehuje nekam na samotu.Psa se samozrejme nevzda., Ale tlak je to velky, zvlast u psa, ktery ma problem byt doma sam a nauci se to treba az za pul roku. Nebo rok. Clovek je stresovanej a diky tomu i pes, no pak se to mota v kruhu...A tyhlety pronajmy jsou fakt zradny v tom, ze pokud na majitele zacnou tlacit sousedi a je jedno jeslti opravnene nebo ne, tak tu vypoved z najmu klidne da, aby mel klid....

Lidi vy mě docela děsíte! Bydlim taky v pronájmu (nezaměňovat s podnájmem) v baráku, kde mi majitelka bydlí o patro výš a zatím jsem stále od úmyslu "vlčáka sobě poříditi" neupustil, domácí koteček už má naprojektovanej, ale jak to tady tak čtu, měl bych si snad vytisknout nějakej dotazník a nacpat ho sousedům do schránek. A i tak si vlastně nemůžu bejt ničím jistej. Copak neexistuej nějaký rozumný řešení, jak se případným potížím vyhnout? Teda samozřejmě kromě pořízení vlastního domku na samotě (což bohužel z jistých důvodů není momentálnbě možné)?

Omlouvám se, to naše byl taktéž nájem. nikoli podnájem.

Bohužel tento problém se nevyskytuje jen při nájmu a podnájmu, ale dokonce i v rodinném domě (nebo se může vyskytnout), kdy pes začne vadit jednomu nebo více nepejskařským členům domácnosti, protože zkrátka není plyšový a celý den neproleží. Popřípadě psa příliš drezůrujete, týráte atd... (s tím že týrají psa se setkalo asi mnoho čévéčkářů, protože vlčáci jsou teatrální tvorové a čím víc publika, tím víc řevu při trestu za nesplněný zákazový povel - trest např. chycení za kožich). Nepejskaři nikdy nepochopí, že tihle psi mají jiný projev a budete obviňován z lecčeho... pes bude výt, tedy mu nedáváte najíst, pes se po vás při hře naoko ožene s vyceněnými zuby - je to krvelačná bestie (čsv hodně cení zuby, ten můj i na hračky a kostičky když si s nimi hraje a není vrčení jako vrčení), pejskaři nepejskaři (paničky s malými psíky z paneláku a spol.) se vám budou vyhýbat a nejspíš i budou po okolí rozhlašovat, jak je možné, že někdo chová vůbec takové zvíře. Je to sice pes, ale s jiným chováním než psi obvykle mají a z toho pramení i předpojatost a nedůvěra z neznalosti.
Jsou to sice hrozné scénáře, ale člověk se na ně musí připravit a hodit je za hlavu, jinak by se z toho zbláznil.

Co dodat. Vyčerpávající.

tak majitel bytu vlastní celý dům, je to spíše menší dům o asi 10 bytech, nad námi mají sousedi dva ohaře, pod námi rodinka s dětma jorkšíra a ještě jsem potkala westíka. V domě bydlí samí mladší, chodící do práce (naštěstí :-) ) a rodinka s dětmi se stěhuje pryč v září, tak jsem zvědavá, kdo se nastěhuje místo nich. Jinak majitel se zvířaty problém nemá, ptala jsem se ho na to již při podpisu smlouvy, jelikož jsme v té době už měli kocoura, tak jsme taky museli vybírat byt podle toho, kde majiteli nevadí zvíře (což je občas problém). Takže z tohoto pohedu to mám zjištěné, je otázka, jestli to zvládnou sousedi :-). Snad jo a taky doufám, že se pak brzo už budeme stěhovat do vlastního.
chtěla bych i z toho důvodu štěně v létě, když skončím školu, abych štěně mohla naučit samostatnosti ještě před nástupem do práce. Budu s ním moct být déle doma a postupně ho na to zvykat, abych nedráždila zatím fajn sousedy...

Tak fajn, znamenám si mentální poznáku, přestávám řešit co by mohlo nastat kdyby a problémy budu řešit za pochodu až nastanou... Jen doufám, že se nebudu muset mockrát stěhovat.:twisted:

To opravdu doufej!! protože stěhování je věc, kterou čsv snáší opravdu špatně!!! Musí si zvykat kompletně na vše nové, nejen na to být sám doma, ale udělat si i to nové "doma". A v okolí nové kamarády..

Jo a i z puvodně milých sousedů dokáže příchod čsv udělat něco naprosto nepoznatelného! :( A to ani nemusí řvát. Někdo se vlků prostě bojí od pohledu a připojí -li se trochu jiné chování a navíc bujnost dorostence...:twisted:

Jo, určitě doporučuji počítat s tím nejhorším a být pak mile překvapen.
My měli v druhém bytě dost štěstí. Co poschodí, to pes a v jednom případě i kočky. Sice taky několik starších lidí..občas si někdo posteskne, ale s prvním bytem naprosto nesrovnatelné. Paní sousedka mě dokonce v dobrém upozornila, že mi pes doma strašně "brečí", ale že jim to fatk vůbec nevadí, že taky měli takového psa..tak jen mi to chtěla říct, abych o tom věděla. Pravda, fena už se taky trochu uklidnila. Tak či onak, je to strašně moc o lidech. Jak se říká, kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde.

Nic ve zlým, ale tímhle jsi tomu nasadil korunu. Takovému zájemci, který na to má takový názor bych štěně neprodal. Všechno chce řešit dopředu a nikoliv až poté, co problémy nastanou. Pokud nemáš podmínky pro držení psa, tak si ho prostě bohužel nemůžeš pořídit. ádkami se sousedy, zavíráním psa, štěhováním a následně změna majitele (vrácení chavateli, nový majitel nebo v nejhorším případě útulek) psovi jistě prospívat nebude. Nezlob se, mluví ze mne jen zkušenosti s podobnými případy :cry:

No a co myslíš že se tu snažím dělat, než že se snažím podchytit případné problémy dopředu? Jenže mi z toho neustále vyplývá, že nemám šanci podchytit všechno i kdybych se přetrhl. Jak mají vypadat podmínky pro "držení psa" se snažím zjistit, ale zatím mi vychází dost nejednotné, neb zatímco jedni zvíře zavírají venku v kotci, druzí si ho parkují až do postele a argumentů proč je to či ono lepší než to druhé mají všichni dost.
Hádkám se sousedy bych se velice rád vyhnul, zatím jsem neměl vůbec žádné a hodlám u toho zůstat jak dlouho to půjde, ale pokud budu počítat s tím nejhorším co může nastat, tak bude pes o samotě kvílet, sousedům rupne v kouli a já při příchodu najdu vyvrácené dveře a byt v plamenech neb jak jsem se tu dozvěděl nedávno, reakce sousedů se může kdykoliv změnit, i kdyby zpočátku byla dobrá. Jak se na tohle připravit dopředu? Mám se preventivně odstěhovat na samotu? Pokud bych byl rentiér tak už tam dávno bydlím, leč bohužel není tomu zcela tak.
Pokud máš nějaký seznam bodů, jejichž splněním se člověk může dopředu zabezpečit proti veškerým komplikacím, PROSÍM, PODĚL SE SE SODOMÁČKEM, budu ti opravdu neskonale zavázán!

Osobně jsem toho názoru, že je důležité, aby byl člověk soudný a zodpovědný. Vždy! se může stát něco, s čím člověk zkrátka nepočítal (neboť člověk míní, a život mění). Ale důležité je, aby člověk vzniklou situaci racionálně a zodpovědně řešil. Proto jsem psala, abys (jestli Ti mohu tykat) raději počítal s variantami horšími a byl třeba později mile překvapen. Psi jsou různí, lidé jsou různí. Co jednomu vadí, druhému je šumák. (Dostali jsme např. od souseda vyhubováno, že si s nedostatečnou frekvencí vybíráme schránku, která díky napěchovaným letákům nepůsobí esteticky pěkně...).
Takže být Tebou, v klidu si sednu, v hlavě sesumíruji všechny informace o čsv které jsi dosud získal a pak si sám sobě zodpovědně zodpověděl několik základních otázek typu: PROČ chci zrovna ČSV, kolik času na něj budu skutečně mít (teď, ale co za 1,2 roky, když budu mít přítelkyni/přítele..atd.), zjistit situaci se sousedy/byt.družstvem, bude mi vadit když mi štěně/pes zničí oblečení/drahé vybavení.., když bude mít pes např. problém s dětmi - BUDU to řešit?

To, jestli nechávat psa v kotci, nebo jej mít v posteli...to už jsou spíše drobnosti, které samy vyplynou z vašeho společného soužití. Třeba by sis nikdy psa do postele nevzal, ale náhodou se ráno probudíš s vlčiskem v nohách a zjistíš, jak je to příjemné;-), nebo naopak zjistíš, že ačkoliv chceš mít vlčisko místo polštáře, tak ono s Tebou prostě jednu postel sdílet nechce..Budete se učit vy oba, jeden od druhého. Se spoustou věcí Vám čévéčkáři určitě rádi poradí, ale pak tam bude spousta věcí, na které budeš muset přijít Ty sám. Ne, kecám, budeš na ně muset přijít Ty se svým vlčiskem. Protože oba jste originál a co funguje na jednoho, nemusí zabírat na druhého.

Takže vše s rozvahou a chladnou hlavou. Důležité je si pravdivě říct, jak by ses zachoval v situacích, kdy bude problém Tvůj pes (je jedno, jestli čsv nebo jiné plemeno)..Jestli by pro Tebe bylo snazší dát psa pryč, nepořizuj si ho. Jestli to má být Tvůj parťák, člen rodiny a tak to budeš řešit, není asi až tak co řešit;-). To je čistě můj názor.

Mě by Pavel psa evidentně také neprodal...Přesto si troufám říct, že mé vlčisko se nemá zrovna špatně.

Hodně zdaru při rozmýšlení. Klidně napiš..s tou svou ochechulí jsem si docela "užila", stejně jako se sousedy.:twisted:
Jani a Sofušín

Neber to osobně, napsal jsem jen svůj obecný názor.
Žádný seznam bodů nemám a zájemce o štěňata jsem si vždy prověřoval individuálně. Základem ovšem je to, že si myslím, že pes (myslím tím ČsV a podobná plemena) nepatří do bytu. To je móda posledních let, dříve to byly jen skutečné výjimky, žeby někdo měl v paneláku německého ovčáka. Ale samozřejmě jsou výjimky, nicméně právě unich je vždycky potřebné řešit dopředu sousedy. Mám majitele psa z mého chovu taky v pražském paneláku. Ale byslí v přízemí a sousedí s kočárkárnou a se sousedem nad ním nemá problém, protože ten má taky psa. Ale to je skutečně výjimka.
Je chvályhodné, že si chceš pořídit čévéčko, ale pokud nemáš podmínky, tak to prostě nedělej. Ne vše, po čem člověk touží, si může pořídit. pokud budeš chtít chovat koně, asi taky se nebudeš snažit ho nějak "nacpat" na předzahrádku u pražského dvojdomku. Ano, já si myslím, že majitel psa by měl mít domek se zahradou.

Mně by Pavel psa taky neprodal. A nebyl by jediný, většina dlouholetých chovatelů by mi psa asi neprodala. Holt nebyla jsem (a pořád nejsem) prototyp skvělého majitela s rodinným domkem, miliónem Kč na kontě, rodinnou podporou za zadkem, ani dlouholetým návštěvníkem čsv akcí. A stejně si troufnem říct, že Hayaakim se má u mně lépe než někteří psy práve u takových majitelů. Že člověk, co nemá dom se záhradou, tak by si nemal pořizovat psa? Pavle, nesouhlasím s tebou, protože si myslím (i když samo to není pravidlo ani ani) že lidé, kteří mají psa v bytě, dokážou dám tomu psovi někdy mnohem víc, než kdyby měli dom se záhradou. Ne každý měl to štěstí a narodil se do pohodlnýho života.
A to, že má někdo do nejmenších detailů naplánovanou budoucnost, má dobrou práci, domek se záhradou a všechno je skvělý, ty nejlepší podmínky pro psa nebo dva nebo i tři, no stačí jedinej nepředvídatelnej okamih, a přijde o všechno. Co bys dělal v takovém případě? Ale ty, Pavle, určitě počítáš předem i s takovou možností, že?

to Sodoma: netvrdím, abys ses vrhnul do koupí a chovu čsv bezmyšlenkovitě jen proto, že to prostě chceš (jako třeba já), musíš si taky uvědomit všechny pro a proti a taky zvážit, čeho všeho si ochoten se vzát v prospěch psa. Jednou možná budeš mít rodinu a děti (tvůj rodinnej stav neznám), co když nastane situace třeba alergie na psy u dětí? Nebo kvůli opravdu dobré prácí stěhování do zahraničí. Nebo cokoliv, když si budeš muset vybrat mezi svým pohodlím a psem. Co uděláš? Vzdáš se pohodlnějšího života? Zbavíš se psa? V první řadě si musíš uvědomit, že ty ses rozhodol sdílet svůj život se psem, ty sis ho vybral, ne on tebe. Ty máš rodinu, kopu kámošů, práci, své koníčky... ale ten pes má jenom tebe.

Hmm, tak tady jsi trochu přestřelila. Nevím, kde jsi vyčetla tyhle požadavky na majitele, ale mohu Tě upozornit, že mám majitele, který žije na životním minimu, protože je invalidní důchodce, mám majitele, kteří mají psa v panelákovém bytě, ... a tak bych mohl pokračovat. Je vidět, žes to zcela nepochopila. není to v žádných nalajnovaných podmínkách, ale v individuálním posouzení přístupu každého zájemce.

Přečti si nejprve, co jsem napsal. Samozřejmě existují výjimky, ale obecně podle mého názoru velký pes do bytu nepatří.

Určitě ne, ale to je nepředvídatelná okolnost. Kdyžto to, že budu mít psa v paneláku v 5. patře, kde se sousedy mám problém už teď, když pustím trochu více nahlas televizi, to je důvod předvídatelný. Navíc pes není ani hračka, ani náhrada za dítě. ČsV není společenské plemeno ať se to někomu líbí nebo ne. Takový pes by měl pracovat nebo minimálně být u domu jako hlídač. Bohužel v dnešní době je čím dál, tím více chován jako pouhý plyšák :(

U nás se nakombinoval plyšák s hlídačem :lol:
Jinak u nás sice je baráček se zahradou kde je kotec, ale stejně mám psa doma. A v kotci je jen když někam jdu bez ní. Možná to není společenské plemeno a ani spolu nemakáme na poslušnosti, ale pro mě to společník je. Nikdo nemůže předvídat všechno. Člověk jen může doufat, že dalších 14let, každej problém bude mít kladný řešení.
Už sem viděla jak se během jednoho dne všechno otočí o 100% a řešení neexistuje. Ale to nejde vědět do předu, člověk míní... život mění

Pavle, to o tom majiteli byla jen ironicky nadsazená ukázka (dobrá, tu ironii asi ne každý postřehne). Spíše mi šlo o to, že i někdo, kdo se na prvý pohled nejeví jako skvělý majitel, může ním nakonec být (tím nemyslím sebe, až tak velké ego nemám). Ale taky naopak. Proto věřím, že vybrat pro své štěňata někoho opravdu zodpovědého může být docela problém, ale odradzovat někoho předem s tím, že když nemá domek, neměl by si psa raději pořizovat... Co je pro psa skutečně lepší, by nám věděli říct jenom oni sami, i když chápu že představa mít velkýho psa zavřenýho na záhradě asi působí némě tyransky jako ho mít v bytě a případně ho sebou tahat všude kam se dá.

A co se týče pouhého plyšáka, rovnako dobře si ho umím představit v bytě jako u rodinného domku, pes může hlídat stejně i byt. I když tvůj názor docela chápu, když vidím, jak mnohé majitele zajímají spíše úspěchy z výstav než výcvik (a pak si stěžuji že čsv jsou nevycvičitelné, al ejejich lenivost s tím cokoliv dělat je vedlejší)

Navíc pes není ani hračka, ani náhrada za dítě. ČsV není společenské plemeno ať se to někomu líbí nebo ne. Takový pes by měl pracovat nebo minimálně být u domu jako hlídač. Bohužel v dnešní době je čím dál, tím více chován jako pouhý plyšák :([/quote]

Čsv je náhodou výborné společenské plemeno, ať se to někomu líbí nebo ne. A jak umí pracovat, když je ponecháno samo v bytě. Moje se specializuje na drobné trpělivé dokončovací práce:rock_3. Jinak věty "velký pes do bytu nepatří, ale do domku se zahradou" to jsou prázdné fráze. Na co je psovi zahrada když je v kotci? A pokud vím, původní pracovní využití čsv bylo ostraha hranic, takže teď by už vlastně vůbec nemělo toto plemeno existovat. Každý ať si se svým pesanem dělá co chce, nač tolik radikalismu a předpisů? Někdo ať se s čsv fláká po lese, jiný ho má v posteli, další cvičí IPO, jiný agility, hlavně že jsou spokojení. A když je to šťastný dostatečně zabavený plyšák, tak proč ne.

Yzengrin, tys to popsala nádherně, pod toto se podepisuju :)

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jestli máte někdo zkušenosti s chovem čsv v bytě 1+1? Ráda bych si pořídila štěně, ale pořád přemýšlím, jestli je to vhodné nebo ne. Odpoledne většinou lítám s koněm po lesích, takže pohybu by myslím měl dostatek, jen pořád zvažuju všechny pro a proti a pořád nevím, jak se rozhodnout. Máte to někdo takto? Funguje vám to s pejskem?
Díky moc za rady a postřehy.

mať šteňa v malom byte nie je zlý nápad - budete stále spolu... ALE!!! Ničenie, vytie, plakanie, demolačné práce v plnom prúde, plus vyprázdňovanie sa kade tade premení byt na katastrofu. No a potom každoročné pĺznutie. Hotová pohroma.
To, že lietaš na koni poobede je super vyhliadka do budúcna, ale čo so štenítkom do doby, kým bude pripravené na takú záťaž? Ako so susedmi? Čo povedia na hučanie a jačanie? Čo so psom, keď budeš musieť niekam ísť? Nepochybne, čévo je super do bytu, mne sa to páčilo, ale mama teda nebola nadšená z chlpov, ktoré boli všade - čisto vypraté prádlo, jedlo, posteľ, dokumenty,... No a potom všade špina, hučanie, keď musel byť sám,... Nie je to sranda.

V 1+kk, v podnájmu, do 8 měsíců. Měla jsem štěstí na majitele, moje štěndo se přílliš zvukově neprojevovalo, spíš se vyžívalo v demolování a odkousávání všeho co se dalo. Takže jsem měla holobyt a i tak jsme se již předem dohodli na doplacení případných škod-pár tisíc mě to stálo:twisted: Ale čekala jsem to, moje bestie strašně ráda kousala a kouše všechno doteď, takže to co zničila byl asi trošku extrém. Nelituju a pesan byl spokojenej, prostě v bytě spala-takový větší kotec (nebo "pracovala"..) a pak sme lítali venku. Nevidim v tom problém, pokud nemáš konfliktní sousedy, ale to je problém i ve 4+1. A samozřejmě ostatní členy rodiny - loužičky, chlupy, malá řádící bestie..Pak jsme půl roku bydleli v průchozím pokoji ve 2+kk 4 spolubydlící a 2 psi, náročtné to bylo zejména pro spolubydlící, psi byli těžce vysmátí, obzvláště čsv s velikou smečkou. Čtvrt roku jsme přežili i ve skládku 2x2 metry a i tam to bylo OK. Teď je v kotci a připadá mi to jako ta nejhorší varianta ze všech, co jsme prožily.

My máme psa v 1+1:) Když nejsme doma, tak je teda v kotci, ale jinak s námi v bytě a do asi pěti měsíců byl v bytě pořád. Až na komplet odepsaný nový koberec (světle krémová barva fakt neodolá štěněcím loužičkám, špinavým tlapkám a dalším věcem, co přitáhne domů), zničených pár kusů nábytku, tapety a dveře, chlupy na těch nejnemožnějších místech, věčně se povalující psí hračky a části jich (třísky z klacků, kusy kostí a vycpávku z plyšáku + ty chlupy, vysávám téměř obden), smrad (my už to necítíme, ale návštěvy ohrnují nos) celkem v pohodě:)
Jak říká jedna moje kamarádka: je to otázka priorit;-)
A psovi je podle mě naprosto šumák, jestli bydlí v pidi bytě, paláci nebo kotci, pokud má dost pohybu, zábavy a kontaktu s majitelem, bude spokojený kdekoliv.

My máme Brana v malém 2kk. Sice máme zahrádku a krásný kotec, ale Bran je raději s námi uvnitř, jestli má byt 4 nebo 2 pokoje myslím nehraje až takovou roli. Stejně za vámi bude chodit všude jako ocásek, na záchod, do sprchy, atd :)
Ale počítejte taky s tím, že malý štěník toho moc nenachodí dlouhý čas a další dlouhý čas je potřeba hlídat jeho běhací apetit pro šetření kloubů v období nejrychlejšího růstu. Nesmíte pejska přetáhnout dlouhé měsíce (což by se při výletě na koni mohlo stát snadno).

(jinak jsme na tom jako Kometa :D zkrátka v bytě to vypadá jako v psí boudě)

No když tak nad tím přemýšlím, s tím koněm... si teda neumím moc představit, že bych jela s Dingem na koni:lol: To mi přijde skoro jako bych ho rovnou pustila do lesa samotného... Bez možnosti ho nějak korigovat, až ho napadne běžet vítat úplně cizí lidi, co potkáme, až se poběží očichat se psem, až najde něco "výborného na zub" nebo ještě lepšího na "natření do kožichu", až uvidí příšernou zatuchlou tůň, do které se půjde napít a pak se z toho pozvrací, o srnkách, cyklistech, pokřikujících dětech ani nemluvím... Jinak řečeno, pokud jdu se psem, mám ho buď na vodítku a pak jsem relativně v klidu, nebo ho mám na volno a pak na vteřinku nespouštím oči z okolí a jak se něco někde hned nebo pes zamíří podezřelým směrem, skáču po konci stopovačky. Hádám, že toto všechno se snad uklidní, až projde pubertou (do té asi ještě pořád nedošel, nebo se nijak neprojevuje) ale pořád ještě je u nás slušnou katastrofou potkat v lese jiného turistu, v tu chvíli má nadšeného vlka za krkem:| To jen tak pro představu, čeho je taky ČSV schopné, že to možná bude chvilku trvat, než bude schopné poslušně běžet za koněm a neprovádět alotria:lol:

Divila by ses, ale s koněm mi chodí ven už druhý pes čsv (Benjamin Ben Srdcerváč a teď Argus Jasmine Eyes). Benýto s námi chodil i jako štěndo - ale to byli jen krátký krokovky, později lehce klus - brali jsme ohled na nezatěžování v době růstu. Argus se mnou chodí až jako velkej pes. A mám dva poznatky, čsv se chodit s koněm nemusí učit, drží se ho jako smečky naprosto automaticky a oba psi mi z koně poslouchají mnohem lépe než když jdu bez koně. Pes velmi záhy pochopí, že kůň je rychej a musí si ho hlídat, jinak mu uteče. Jakmile pes zmerčil člověka, jiného psa, zvěř atd. praktikuji otočka do protisměru - zavolat na něj a odjíždět druhým směrem (od zajímavého vzruchu) - rychlost volím dle lákavosti druhého objektu, čím lákavější - tím rychleji mizím. (třeba od srny, která vyběhne pár metrů od nás plným tryskem) A Argus tohle pochopil během prvních 2 vyjížděk. V klusu a cvalu se drží krásně u koně a nemám problém - nezastavuje se, nečuchá , neodbíhá - je rád že běží a stíhá. U delších pasáží krokem v "nebezpečných lokalitách" (chatová osada atd.) volím připnutí na 10m stopovačku - ale je fakt, že ta manipulace ze sedla je o rozum (ideální kůň ovladatelný jen sedem a nohama). Další velice kladné ohlasy z vyjížděk s koňmi se psem mám od známích na elektrické obojky. Používané jen v tomto případě. Většina lidí použila párkrát a teď již stačí jen "pípnout" varovný signál. Omlouvám se za román.:D

Ještě dodatek - u Arguse jsem prvními vyjížďkami s koněm velice stoupla v ceně - dokázala jsem "běžet" tak rychle, že musel i on běžet naplno. Konečně jsem "nezdržovala". :lol:

Hm, to je ale pravda, že když jsem dvakrát Dinga zkusili vzít ke kolu, tak taky začal nějak záhadně poslouchat:lol: Asi fakt je to tím, že je člověk rychlý, tak si ho musí hlídat a nemá čas dělat blbosti. No teda, po pravdě poslouchal v tom smyslu, že si nevšímal lidí a psů, ale nevyválet s v nějaká příšerné smrduté hnědé... průjmu... mu to teda nezabránilo, klidně se zastavil a riskoval, že nás bude muset doběhnout, a já už byla moc daleko, než abych mu to mohla zatrhnout:evil:

Pes běží za koněm automaticky. Nikdy jsem neměla problém. Problém u nás nastává jen když potkáme psa a to musím ze sedla dolů.

http://www.ceskoslovenskyvlcak.wz.cz/foto/tajga/043.jpg

jako stenatko jsem si privezla Arwen do 2 plus KK a kdyz byla doma sama, mela kdispozi loznici a chodbu,vic jsme si netroufli kvuli ruznym kabelum a tak. Jo,demolovala,ale zas takova hruza to nebyla. V novem bydlisti ma k dispozici dva plus jedna,ale ten pokoj,ktery obyva,kdyz doma nejsme je v podstate jeji.Ma na okne pelisek,kouka z okna nebo spil Taky jsou ji skoro ctyri roky a nedemoluje nic.Pokud se psu clovek venuje ,tak zvire je taky rado, ze ma svuj klid. My jako lidi zijeme v kuchyni a loznici, ja sama mam taky pocit, ze by mi byt 1 plus 1 stacil. Selmy rady spej a cim jsou starsi tak tim radsi, zda se mi. Spousta lidi ma psy ve sve nepritomnosti v kotci, ktery je rozmerove mnohem mensi nez malej byt, to je jasny. Ted zrovna s nama lezi v kuchyni, ale vim, ze uz je davno jeji hodina spanku a zvedne se a pujde do svyho pelechu v loznici. Je dobre, ze ma svuj prostor v okamziku, kdy je unavena a nema na nas naladu;-)