„Pojistit se“ očkováním proti HVC (psí herpes virus) osobně doporučuji. První dávka se dává do týdne po krytí, druhá dávka týden až 10 dní před předpokládaným datem porodu. Jsou to sice cca dva tisíce navíc, ale budete mít klidné spaní, že Vám štěňata HVC nezabije. Předpokládá se (HVC je prakticky nezjistitelný z krve nebo jinými běžnými vyšetřeními - proto se jen předpokládá), že HVC - podobně jako u lidí lidský herpes virus - má 80 až 90% psí populace. Pro odrostlejší štěně nebo dospělého psa nepředstavuje prakticky žádné významné riziko, ale štěňata v prenatálním stavu a čerstvě narozená štěňata zabíjí spolehlivě
.
To, že má fena HVC ještě neznamená, že budou problémy. Ve velké většině případů zůstává HVC v „klidovém režimu" a nic se nestane. Problém nastane jen v případě, když se během březosti zaktivuje (většinou vlivem nějakého jiného oslabení imunity). V těchto případech, kdy dojde k jeho aktivování během březosti, může zabít štěňata buď v raném stadiu březosti, kdy fena štěňata ještě vstřebá (na ultrazvuku štěňata jsou, a pak nic...), nebo se mohou narodit nedovyvinutá mrtvá štěňata, někdy deformovaná, např. s rozštěpem břišní dutiny, nebo v případě, kdy se štěně nakazí až při porodu se narodí sice normální štěňata, ale umírají během 12 - 48 hodin, a to nijak příjemným způsobem...
Nechci nikoho nijak strašit, HVC je věc, se kterou psi i jejich předkové vlci žijí odnepaměti. Ještě před pár lety žádná vakcína nebyla, naše štěňata A – D byla také odchována bez očkování, aniž by nastal jakýkoliv problém. Nicméně nyní už vakcína dostupná je, tak proč riskovat? Osobně neriskuji a očkuji, jak pro svůj klid, tak kvůli těm štěňatům.
Karel