Quote:
Originally Posted by Bára
Je mi docela líto, že ČV asi už mít nikdy po tom mém broučkovi nebudu, protože jsou to strašní ničitelé a to poslední, co chci, je pořídit si barák a mít z něj kůlničku...Je to nejlepší pes, kterého jsem kdy měla. Neuvěřitelně chytrý, hodný, s parádní mimikou....
|
Můžu se zeptat, kolikátého čsv máte?!
Pravda, mám své první vlčisko, pravda, mám svého prvního psa od štěněte..ale na jednu stranu ho vychválit, jak je úžasný atd. a na druhou stranu konstatovat, že už si takového psa resp. čsv nepořídím, mne trochu zaráží
. Všechno má svá pro a proti..Ale více či méně snad ničí každé štěně. Je to štěně. Za sebe mohu říci, že než jsem si čsv pořídila, zjišťovala jsem poměrně hodně, "co jsou zač" a tak nějak se připravovala na nejhorší možné varianty. Dodnes s úsměvem vzpomínám na setkání s Helenou Hubáčkovou, která začla své vyprávění o čsv těmi "nejlepšími" historkami..záměrně. Nepříjemně mne překvapily zcela jiné věci. Přesto jsem si celkem jistá, že jiné plemeno (pokud bych neuvažovala o kříženci z útulku apod.) než čsv bych si nepořídila.
Přeci jen, pes je pes. Je to zvíře, je to závazek na "nějaký ten pátek", je to parťák, je to člen rodiny. Ale věci, jsou jen věci. Neříkám, že mne nenaštve a nemrzí zároveň, když mi pes něco zničil...ale nikdy to nebylo nic, kvůli čemu bych si řekla, že tohle plemeno už si nepořídím. Stále jsou to jen věci..(a že už jsem taky zažila pár perných chvil). Ve Tvém případě tomu příliš nerozumím už jen proto, že si, pokud se nemýlím, vcelku své štěndo velmi pochvaluješ..jak je víceméně bezproblémové atd.
Vše je věcí priorit. U mne je v případě pes vs. věc, naprostou prioritou pes.
To je jen můj názor...
Jani a Sofušín