Wolfdog.org forum - View Single Post

alexa · 13-09-2011, 11:28

Minimálně 2/3 trasy musí být po přírodním povrchu. To že je někde silnice a pes "může" běžet vedle po trávě.... co si budem říkat, stejně poběží většinu po asfaltu. Takže by to chtělo opravdu přírodní povrch. Frekventované cyklostezky nebo dokonce trasy pro inline brusle jsou nevhodné. Pro to, aby se mohla uspořádat ZVP3 je potřeba min. 20 km okruh. ZVP1 a ZVP2 klidně můžem udělat v Jevišovicích (jako už několikrát) - terén tam sice není stoprocentně ideální - je mírně zvlněný, trasa kterou tam už máme vyzkoušenou má převýšení cca 50 m, ale i to když to má člověk projet několikrát dokola dá zabrat. Přitom úseky do kopce jsou z drtivé většiny po asfaltu, po přírodním povrchu je to většinou z kopce. Problém je také délka okruhu - pro 20 km potřebných pro ZVP3 bychom tam museli jít na ještě větší převýšení. Proto se momentálně snažíme najít, připravit a projet trasy v rovinatém Litovelském pomoraví. V tom nám momentálně pomáhají i lidé mimo výbor, ale těch je nedostatek...

Jak napsala Marie, okolnosti se letos sešly tak, že jsme se tomu nemohli dostatečně věnovat. Prioritou jsou věci kolem fungování klubu jako takové a na ZVP už bohužel nezbylo dostatek času a sil. To ale neznamená, že se kolem nich neděje nic, jen to nejde dostatečně rychle, aby mohly být letos na podzim, jak jsme měli původně v úmyslu. Připravit trasu znamená projet opravdu spoustu kilometrů, změřit jednotlivé úseky a ty pak poskládat do okruhu požadované délky tak, aby tolerance byla max. v jednotkách stovek, spíše ale desítek metrů. Start a cíl přitom musí být na jednom místě, musí být dodržen uvedený minimální poměr přírodního povrchu, a je potřeba mít dva okruhy takové délky, aby se dalo poskládat 40, 70 a 100 km (např. 20 + 10 km, 20 + 15 km nebo 25 + 20 km). Kvůli zajištění kontrol by kratší okruh měl být zkrácenou částí okruhu delšího, tzn. neměl by být úplně jinde - to by pak vyžadovalo moc lidí. Není to prostě tak úplně jednoduché, pokud se to připravuje na novém místě, kde to ještě neznáme.

Co se týká bzenecké doubravy, na kole jsem tam nikdy nejel, ale slyšel jsem svoje od několika účastníků této akce. Kdo neměl horala s opravdovými "balóny", ale třeba trekové kolo s relativně úzkými plášti, nadřel se prý jako kůň i z kopce, zabořený věčně v písku. Ne nadarmo se této oblasti pískových naplavenin (někde i desítky metrů silných) říká moravská Sahara. Jsou to "písečné duny" porostlé z většiny borovým lesem.

Karel

13-09-2011, 11:28	#23
alexa Junior Member Join Date: Jul 2014 Posts: 384	Minimálně 2/3 trasy musí být po přírodním povrchu. To že je někde silnice a pes "může" běžet vedle po trávě.... co si budem říkat, stejně poběží většinu po asfaltu. Takže by to chtělo opravdu přírodní povrch. Frekventované cyklostezky nebo dokonce trasy pro inline brusle jsou nevhodné. Pro to, aby se mohla uspořádat ZVP3 je potřeba min. 20 km okruh. ZVP1 a ZVP2 klidně můžem udělat v Jevišovicích (jako už několikrát) - terén tam sice není stoprocentně ideální - je mírně zvlněný, trasa kterou tam už máme vyzkoušenou má převýšení cca 50 m, ale i to když to má člověk projet několikrát dokola dá zabrat. Přitom úseky do kopce jsou z drtivé většiny po asfaltu, po přírodním povrchu je to většinou z kopce. Problém je také délka okruhu - pro 20 km potřebných pro ZVP3 bychom tam museli jít na ještě větší převýšení. Proto se momentálně snažíme najít, připravit a projet trasy v rovinatém Litovelském pomoraví. V tom nám momentálně pomáhají i lidé mimo výbor, ale těch je nedostatek... Jak napsala Marie, okolnosti se letos sešly tak, že jsme se tomu nemohli dostatečně věnovat. Prioritou jsou věci kolem fungování klubu jako takové a na ZVP už bohužel nezbylo dostatek času a sil. To ale neznamená, že se kolem nich neděje nic, jen to nejde dostatečně rychle, aby mohly být letos na podzim, jak jsme měli původně v úmyslu. Připravit trasu znamená projet opravdu spoustu kilometrů, změřit jednotlivé úseky a ty pak poskládat do okruhu požadované délky tak, aby tolerance byla max. v jednotkách stovek, spíše ale desítek metrů. Start a cíl přitom musí být na jednom místě, musí být dodržen uvedený minimální poměr přírodního povrchu, a je potřeba mít dva okruhy takové délky, aby se dalo poskládat 40, 70 a 100 km (např. 20 + 10 km, 20 + 15 km nebo 25 + 20 km). Kvůli zajištění kontrol by kratší okruh měl být zkrácenou částí okruhu delšího, tzn. neměl by být úplně jinde - to by pak vyžadovalo moc lidí. Není to prostě tak úplně jednoduché, pokud se to připravuje na novém místě, kde to ještě neznáme. Co se týká bzenecké doubravy, na kole jsem tam nikdy nejel, ale slyšel jsem svoje od několika účastníků této akce. Kdo neměl horala s opravdovými "balóny", ale třeba trekové kolo s relativně úzkými plášti, nadřel se prý jako kůň i z kopce, zabořený věčně v písku. Ne nadarmo se této oblasti pískových naplavenin (někde i desítky metrů silných) říká moravská Sahara. Jsou to "písečné duny" porostlé z většiny borovým lesem. Karel Last edited by alexa; 13-09-2011 at 11:32.