Mě teda kdyby chovatel dal dotazník a lustroval způsobem jakým si představuju podle popisu tady na fóru, nebo mě kdoví jak odrazoval od štěňat, nebo mi dal smlouvu, na jejíž výklad bych potřebovala právníka, připadal by mi asi divnej. Smlouvu si ani nepamatuju jestli nějakou mám, a jestli jo, tak stejně nevim kde,(no třeba jí porušuju a teď mě čeká soud
, nebo mi chovatel odebere psa za 1 Kč
). Nejdůležitjěší pro mě bylo osobní setkání a buď si s tim člověkem sednu a nebo ne. Jakožto začátečník bych si od chovatele působícího jako FBI asi štěně nepořídila a předpokládám, že např. Pavel by mi ho ani neprodal. Nejdůležitější je dohoda a chovatelovo charisma, pokud působí, že se vyzná, neni kšeftař a má psy rád, tak jeho názor má pro mě váhu a pak je smlouva fakt jen cár papíru. Pak na sebe novopečený majitel vykecá i to, co by chovatele do dotazníku nejspíš vůbec nenapadlo dát
Prostě každému vyhovuje něco jiného, ale lidé se mění a nevěřím v neomylnou metodu. Spíš v notnou dávku štěstí a instinktu, kterou přeji každému chovateli.