Jj, na tu invaginaci si vzpomínám. To tam mohlo sehrát taky svoji roli. Při správné životosprávě se těžká DKK může projevit opravdu dost pozdě. Taky vnímavost různých psů k tomuto je různá, podle zkušeností mého veterináře - prý k němu přišli lidé se starým boxerem bez PP, že po celodenních výletech nějak blbějc druhý den ráno vstává. Udělali RTG a podle toho co viděl se prý divil, že vůbec dokáže chodit. Upravili prý zátěž, nasadili minimální udržovací dávku Rimadylu, a pes si žil spokojeně ještě pár let dál, než zemřel na stáří. Z toho tam prý dojdou lidi s relativně mladým psem, který má DKK D, a má problémy po každé vycházce delší jak půl hodiny (konkrétně se jedná o jednu fenku AST).
Přeji Arwen, ať jsou její problémy co nejmenší. No a navíc fakt dnes už žijeme v době, kdy je už i tady pro psy v případě potřeby dostupná ta totální endoprotéza. Na první pohled to sice vypadá, ale vzhledem k tomu co peněz člověk do psa "vrazí" za celý jeho život, to není zas až takovej ranec. Proti jiným problémům to má i tu výhodu, že to není akutní věc kterou bys musela udělat hned teď, takže když to víš dopředu, dá se pro jistotu, kdyby náhodou, na to v pohodě po troškách ušetřit. A pes je v první řadě kámoš, a co by člověk pro kamaráda neudělal. Ještě před pár roky to byla záležitost pouze USA a v přepočtu tak 70 - 80 tisíc za jednu nohu (při tehdy průměrných platech podstatně menších než dnes). Dnes se to dá udělat za humny a za míň.
Jarko, mě neděkuj, Ty by ses mě - aspoň myslím - zastala taky. Co se týká Marka, tak podle mě to ani nemyslel nějak útočně, spíš se zeptal. Nevěděl jsem kdy to budeš číst, tak jsem radši napsal, aby se do toho zbytečně "neopřel" někdo další.
Karel
|