Moc vám všem děkuju. Bylo to tak rychlé...ještě před týdnem běhala po zahradě. Strašně to bolí, ale člověk se s tím musí nějak poprat. Už teď tu chybí, je tu tak prázdno....vždycky ležela u krbových kamen s náma, ikdyž měla venku kotec. S tátou jsme jí pochovali na zahradě...už je určitě v nebi.
Ríkám si proč v 21.století, když umíme lítat do vesmíru, neumíme se poprat s jednou hloupou nemocí. Snad jsem udělal maximum....pořád si říkám, proč jsme nedostali víc času, určitě bych něco vymyslela.
|