[Mirkawolf]

Originally Posted by HankaB

Co se týká populace ČV, myslím, že je škoda, že v současném systému nemohou být uchovněni psi, jejichž majitelé odmítají cvičit obrany.
Podle informací, které jsem si našla, v ostatních zemích se povaha ČV touto formou nezkouší? Jak to tedy dělají tam? Jsou jejich psi labilní, neovladatelní atd.? Děkuji za odpověď.

Bydlím už rok v Belgii a za tu dobu jsem se setkala se slušným počtem místních (belgických, holandských nebo francouzských) československých vlčáků. A musím říct, že převážná většina z nich je naprosto povahově tragická.

Jsou to psi naprosto povahově nevyrovnaní, plaší a ustrašení, v některých případech naopak poměrně agresivní. Převažují ale ti ustrašení a bojácní. Takoví psi by v Čechách nebo na Slovensku nikdy neměli šanci projít povahovými testy. A neustáli by ani ono zmiňované měření. Vždyť jejich majitelé, kteří je třeba přivedou na výstavu, mají co dělat, aby je z výstavních klecí vytáhli ven a dovlekli do kruhu, tam je udržet a po posuzování je psi zase s očima navrch hlavy vlečou zpět ke klecím. Výstavní klece jsou k dispozici na každé výstavě a 99% čévéček v nich tráví celý den, protože z pobytu mimo klec ve výstavním ruchu mají prostě hrůzu!

Tito psi vetšinou nechodí na cvičák, majitelé je mají na zahradě jako mazlíka a maximálně s nima jdou někam na vodítku. Z vodítka je nepustí, protože by jim pes utekl. Socializace většinou mizerná až nulová. Obrany s nimi nikdo nedělá, neboť by psa nedostali na cvičák, od figuranta by utekl a ještě by přitom pokousal vlastního pána. Necvičí s nimi ani poslušnost, natož stopy nebo něco jiného. Někteří majitelé dokonce zastávají názor, že čévéčka se cvičit vůbec nedají, hodina výcviku je pro ně nezvládnutelná a další podobné bludy. Dokonce jsem už i slyšela, že pokud se čévéčko bojí, tak je to v pořádku, má přece v sobě vlka!

Čévéčko si tady pomalu ale jistě vypěstovává nálepku psa, se kterým se nedá nic dělat a které je naprosto k ničemu. Pak se každý diví, když já mohu se svými psy jít kamkoli, do restaurace, na náměstí když jsou trhy, do metra atd. A samozřejmě na cvičák. Moje starší fena cvičila obranu (nijak valně) a přesto je vůči lidem naprosto bezpečná, neožene se, ani když jí cizí děti šlapou na nohy, tahají za uši a píchají do nosu.

Pokud bychom se v Čechách vzdali testů povahy, pravděpodobně by to za čas vypadalo tak, jak tady "na Západě". No děkuju pěkně, to by byl konec našeho plemene.

ČSV je jednou plemeno pracovní a jako takové musí tedy k uchovnění projít svodem, bonitací a zkouškou povahy. Zkoušky povahy mají v ruzných podobách i ostatní plemena, nevím, proč by to naše o ni mělo být ochuzeno. Nebo snad chceme, aby se časem naši psi změnili v ustrašené chudáky, jaké tady potkávám? Pokud se někomu nechce cvičit na cvičáku a dělat obrany, tak si přece nemusí pořizovat pracovní plemeno? Na světě jsou desítky až stovky jiných plemen, ze kterých si lze vybrat.
Jestliže chci ale pracovního psa a chci na něm chovat, musím dodržet určitá pravidla.

Nejde přece říct, pořídím si štěně po rodičích, kteří nemuseli obrany dělat. Možná nemuseli, ale zkouškou povahou stejně museli projít, a to že jí prošli, o něčem svědčí. Profitovat na tom, že někdo si dal tu práci a připravil rodiče mého štěňěte na zkoušky povahy, ale pro svého psa a majitele jeho budoucích štěňat já to dělat nebudu, to je trochu zvláštní. Podle mě to svědčí o nezájmu udržet plemeno zdravé a psychicky normální.

A pro mě je normální, bude-li mě můj pes bránit před opilci a jinými pobudy. Proto ho mám. Až budu chtít, aby mě mohl na každém rohu nějaký trouba namlátit a okrást, tak si pořídím pudlíka.